Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Vážení a milí přátelé, zveme vás srdečně na naše týdenní meditační setkání v Beskydech na Morávce. Proběhne letos od soboty 26. září do soboty 3. října. Náplní celodenní duchovní praxe je očista od překážek duchovního pokroku, meditace na poznání sama sebe soustředěním na pozorovatele, kterým stále jsme, neboli átmavičára a vnitřní pránájáma. Podrobnější popis prováděné praxe naleznete na našem webu a zejména v naší nové knize „Svatodušní meditační setkání na Morávce 2015“. Stálí odběratelé našich knih budou mít možnost si ji vyzvednout osobně. Nevyzvednuté výtisky jim pak zašleme poštou.

Na setkání bude i velký výběr duchovní literatury. Pokud máte zájem o vybrané tituly, prosíme, sdělte nám své požadavky, abychom je mohli naplnit. K získání plného prospěchu ze semináře doporučujeme prostudování knihy „Královská jóga“.

Přihlásit se na seminář je stále ještě možné. Potřebné informace naleznete na tomto webu nebo na telefonu: 776 115 504 (Martin Tomeš).

Ing. Jiří Vacek

Praha, 16. září 2015

* * *

Ukázka, jak probíhají naše meditační setkání

Záznam celého týdenního setkání v Krkonoších, který proběhl v srpnu, bude v připravovaném skriptu. V naší nové knize „Svatodušní meditační setkání 2015“ je záznam praxe na semináři na Morávce. Obojí je možné si objednat.

Setkání v Krkonoších, 12.08.15 středa 10.00-11.00 vnitřní pránajama

(ZK) Zuzana Koubová

(JV) Jiří Vacek

JV: Tak co nám řekneš Zuzko dneska?

ZK: Ja som myslela, že dnes, keď už máme prejsť priamo k atmavičáre a obracať pozornosť na Ja, tak že by sme to mohli využiť aj pri pránajáme.

JV: To je správné.

ZK: A že by sme pri tých jednotlivých predýchavaných centrách a kanáloch, ktoré budeme postupne predýchavať, zároveň sa od toho rozlišovali, že to nie sme. A dávali si pozor na totožnosť, kde ju máme, a odvracali pozornosť od tých miest, ktoré budeme predýchávať, aj od všetkého, čo pozorujeme... To znamená aj od tej prány, aj od jej pohybov, a obracali ju na to, čo to v nás všetko pozoruje…

JV: Nakonec by ta meditace na Já měla být kombinována s tou pránajámou, protože vyvažuje ten prvek vědomí, že jo?...Čili můžeme spočívat v Já a při tom se prodýchávat nebo dýchat pránu nebo jak to vyjádřit... S pochopením, že prána není oddělená od Já, ale pouze rozlišená... Musíme dávat pozor na pojmy oddělenost a rozlišenost. Každý má jiný význam.

ZK: A ešte ma napadlo, ako chápeme tie nečistoty. Že vlastne to, čoho sa máme zbavovať a rozpúšťať, nie sú nejaké nekonkrétne nečistoty, ale že to sú nesprávne vytvorené zvyky a názory, ktoré nás nútia sa práve ztotožňovať, nevedome, ale aj vedome, s telom. Alebo so všetkým proste čo nie sme... Tak v tých jednotlivých miestach si tam na to dať pozor. A všetko, čo by nás nútilo jednať a uvažovať tým starým smerom, tak toho sa musíme zbavovať a to rozpúšťať, aby sme sa naozaj ztotožňovali sami so sebou, teda s tým Vedomím, ktoré to pozoruje a nenechávali sa pohlcovať v nejakých takýchto energiách, ktoré sme nerozpustili.

JV: A navíc musíme mít stále na mysli, že pracujeme s energiemi a jejich silami, které vytváříme my sami. A my sami je musíme také rozpouštět. Odpuštění hříchů je vlastně rozpuštění těchto energií. Žádné jiné odpuštění není.

ZK: Takže, keď chceme tie staré energie premôcť, tak musíme vynaložiť väčšiu silu na to, aby sme ich premohli a tiež tá energia musí byť akoby vyššia a lebo čistejšia, ak to naozaj chceme prečistiť. Čiže, každý tým čo dokáže, buď pránou, svetlom alebo vedomím Ja som, to sýti a v takej miere, aby sme to naozaj očistili. Dovoliť tam pôsobiť tú vyššiu čistějšiu energiu, než tú, ktorú to tam má.

JV: To je právě ta dvojstránka toho procesu, jednak rozpouštět to, co se nehodí a pak vytvářet to, co se hodí. A k tomu potřebujeme obrovskou rozlišovací moudrost a tu získáme studiem nauky. Ale musíme nauku uplatňovat v duchu, nikoli podle litery. Dokonce i ty nejvyšší úmysly, které se mohou zdát nepopiratelně dobré, mohou být zlé. Konkrétní případ špatného pochopení nauky můžeme vidět třeba na východě. Tam někteří, zejména budhisté, jdou v aplikaci přikázání „nezabiješ“ a v soucitu se vším stvořeným tak daleko, že třeba mniši sedící v meditaci nejenom nesmějí zabíjet komáry, kteří je bodaj, ale nesměji je ani odhánět. Přitom je tvrdým faktem, že ročně tam na východě na bodnutí komárem zahyne třicet milionu lidí. Čili to je typický případ toho, čemu se říká užitečný idiotismus, užitečný pro zlo, a taky nesprávného pochopení nauky. Když k tomu ještě připočteme některé mouchy, které roznášejí třeba nemoc „tse-tse“, tak to je tedy peklo, které si svou hloupostí vytvářejí lidi. No, a abychom nezůstali jen na východě, tak osvícený papež zakazuje používat kondomy, což má za následek, že se v Africe rodí statisíce dětí už nakažených virem HIV. Takže se rodí jenom, aby umíraly. Ne každá ušlechtilost je opravdu ušlechtilá, ale může být velmi a velmi neušlechtilá. V naší republice je všeobecně známo, na rozdíl třeba od Anglie, že do patnácti let jsou lidé prakticky nepostižitelní za jakýkoliv trestný čin, což má za následek, že takový čtrnáctiletý vykuk neustále okrádá a přepadává staré ženské a nikdo s ním nic nezmůže, protože je to nevinné děťátko! Kdežto v Anglii odsoudí i dítě do vězení, protože to už není dítě, ale zločinec.

ZK: Ja som len ešte chcela k tomu dodať, že je dobré si u toho strážiť myseľ a udržiavať sa v prítomnom okamžiku. Pretože keď v ňom nie sme, keď nie sme tu a teraz prítomní, tak proste upadáme do mysli. Už to nie je pozorovateľ, ale už sme ztotožnení s niečím, čo očakávame, čo bude, s nejakou predstavou.

Následuje cvičení vnitřní pránájámy...

* * *

Ze zkušeností našich přátel, které získávají na našich společných meditačních seminářích

Drahý Mistře, vážený pane Vacku,

děkuji za krásný článek „Já, životní síla a duchovní srdce“. Má zkušenost s duchovním srdcem je přesně taková, jak popisuje. Vnímám ho jako nejmocnější centrum, které má až „magickou“ moc, pokud se na něj (lépe do něj nebo ještě lépe v něm) správně to jest s úctou, pokorou a láskou soustředíme a uvědomujeme.

Nejsilnější a nejintenzivnější zkušenost s duchovním srdcem jsem prožil v Jedlových Kostolanech v létě nebo na podzim roku 2006. Pamatuji si to docela jasně, protože jsem v té době stavěl dům a intenzivně pracoval a svět mě pohlcoval (tzn. věnoval jsem mu příliš mnoho pozornosti) a okolnosti na mě docela silně doléhaly, doslova jsem nevěděl kudy kam a jak z toho. Snažil jsem se vše pozorovat, uvědomovat se, ale síla „světa“ (má pozornost zaměřená ven do světa, kterou jsem mu v důsledku okolností nesprávně a přehnaně věnoval) byla z mého pohledu a v mém prožívání silnější než Já. V tomto skleslém a z mého pohledu zoufalém stavu, kdy se nic „nedařilo“ jsem se začal silně soustředit do srdce a cokoli se objevilo, jsem do něj obracel s vírou „Přenechejte všechny vaše starosti Bohu, on je všechny unese“. Doslova jsem to tam ze začátku „cpal“. A ono to skutečně začalo fungovat a vše se tam „vešlo“ a rozpouštělo.

Druhým zásadním zjištěním bylo, že se samovolně uklidnila mysl, protože neměla prostor pro rozvíjení a uchopování myšlenek, citů apod. A protože vše bylo vedeno do srdce, zcela přirozeně tam zůstávala spočívat i část, příp. téměř celá pozornost. Současně tam bylo vše, vědomí, bytí i blaženost. Rovněž jsem si uvědomil, že blaženost samovolně „vzniká“ z lásky k vědomí a bytí, k nejvyššímu Dobru, k Bohu a současně, že blaženost je z opačného pohledu i zdrojem lásky tj. blaženost je láska a láska je blaženost. Nedostatek blaženosti, který zde v této úrovni prožíváme, proto podle mé zkušenosti ukazuje na nedostatek lásky, která ale musí být prvotně směřována k Bohu, musí vnitřně zahrnovat vše a nesmí nic vylučovat. Často zapomínáme na Sebe – na vlastní Já a snažíme se milovat věci od nás zdánlivě „oddělené“, čímž odvracíme pozornost od toho nejdůležitějšího, od Já a tím pádem i od Boha.

Soustředěním do srdce dle mé zkušenosti vytváříme mocnou dostředivou sílu k Bohu, opět při správném postoji tj. s úctou, pokorou a láskou.

Při řešení záležitostí světa příp. při sledování myšlenkových pochodů a citových hnutí jsem si uvědomil to, co opakovaně zdůrazňujete, a sice že je nutné Bohu skutečně důvěřovat, abychom se mu mohli plně otevřít a odevzdat. A tuto důvěru je nutné jako vše neustále obnovovat a posilovat.

Ještě jednou moc děkuji za krásný seminář v Krkonoších. Je úžasné, povzbuzující a motivující sledovat a vidět, jak vše směřujete, vedete a vracíte Bohu a žijete v Něm.

Těším se na setkání s Vámi na Morávce

Váš

Jan Vomela

* * *

Cíl našich meditačních seminářů

Jiří Vacek

Cílem našich týdenních meditačních setkání je umožnit hledajícím uvědomit si – dříve se říkalo méně správně realizovat – své pravé Já, které je soupodstatné s Bohem, jak nás učí i Ježíš: „Otec a Já jsme jedno, ale Otec je větší než Já“.

Této mediaci se v bibli říká vzývání božího jména Já jsem, v Indii átmavičára. Oba pojmy jsou synonyma. Na naší stezce se řídíme radou mudrce Ramana Mahárišiho, že nejsnazší způsob hledání Sebe je s využitím pozorovatele, pozorujícího vědomí, kterým všichni stále jsme, ale nevědomě.

Pozorovatele, jeho důležitost znají i křesťané. Je symbolizován jedním božím okem, které je obklopeno svatozáří. S tímto jeho zpodobněním se setkáme v mnoha kostelech. Symbolizuje jeho božské vlastnosti.

V našich meditacích se vytrvale snažíme uvědomit se jako tento pozorovatel a na základě tohoto uvědomění si uvědomit základ pozorovatele, jímž je vědomí Já jsem.

Proto neustále jak v klidových meditacích, tak ve všech činnostech včetně duševních, obracíme pozornost na pozorující vědomí v nás, kterým již jsme a tak si je snažíme uvědomit.

Součást naší stezky tvoří i vnitřní pránájáma, což je vědomé dýchání božské životní síly v nás, která nás čistí od pokleslých energií a spojuje s Bohem v jeho aspektu tvořivé moci. Ale i při cvičení vnitřní pránájámy, která je soustředěním na Boha v aspektu moci, se udržujeme ve vědomí pozorovatele.

Nalezení našeho pravého božského Já, pro které platí ono biblické nezrušitelné: „Pravím vám, bohové jste“, předpokládá očistu naší mysli od všeho, co je s Bohem v rozporu. Zejména musíme přestat chovat všechny zlé city, jako je nenávist a další, dodržovat přikázání lásky k Bohu, k našim bližním a – co je stejně důležité – i k nám samým. Proto trvale rozlišujeme vše, co do naší mysli vchází a odmítáme a rozpouštíme vše, co nás Bohu vzdaluje a tím maří naše úsilí.

Seminář poskytuje ideální příležitost pro dosažení poznání Sebe, které je, jak Ježíš říká, dveřmi do nebeského království.

Zevní zabezpečení hledajících na semináři poskytuje možnost věnovat se plně dosažení poznání. Hledající má také vše potřebné k dosažení tohoto cíle:

1) Jasný návod k praxi, který je obsažen například v Královské józe a je na semináři postupně učen v návodech na provádění meditace.

2) Duchovní společnost hledajících.

3) Pomoc těch, kteří poznání Sebe dosáhli.

Za více než 20 let, co semináře pořádáme, mnozí jeho účastníci skutečně poznání Sebe dosáhli a z některých se stali i dnešní učitelé a mají vlastní skupiny. Lepší doporučení pro účast na semináři neexistuje.

Plně vyhovuje základnímu požadavku: „Podle skutků poznáte je“ nebo „strom se pozná podle ovoce, které nese“.

Našich seminářů se mohou zúčastnit všichni upřímní hledající bez rozdílů přesvědčení a náboženství, pokud opravdu touží po poznání Sebe – Boha v nás.