CD 21/22 - Shrnutí praxe přímé stezky
Tato dvě CD obsahují záznam promluv z meditace v klubovně Duchovní srdce ze dne 10. listopadu 2007, představující praktický návod k ucelené denní praxi vedoucí k uvědomění našeho pravého Já. Tiché pauzy určené pro individuální praxi jsou z časových důvodů kráceny. Celý program trval přibližně 4 hodiny.
Na CD č. 21 autor vysvětluje, jak a proč se provádí zevní střídavá pránájáma, koncentrace na centrum nad hlavou a pod nohama a vnitřní pránájáma.
Zevní střídavá pránájáma jednak zprůchodňuje nádí (pránické průchody podél páteře a uvnitř páteře), takže prána (vnitřní dech) může volně proudit, a dále mírné zádrže dechu, které se při ní provádějí, uklidňují mysl, což je velmi důležité pro další průběh cvičení. Po zevní střídavé pránájámě následuje koncentrace na centrum nad hlavou, na centrum pod nohama a pak na obě centra současně, což jednak tato důležitá centra energetizuje a jednak uvolňuje sevření nás – vědomí v těle a my poznáváme, že tělem nejsme omezeni a existujeme i mimo ně. Tato obě cvičení se provádějí dohromady asi jednu hodinu (přibližně 15 – 20 minut zevní pránájáma a zbytek času koncentrace na uvedená centra).
Pak následuje vnitřní pránájáma, která spočívá ve vědomém čerpání a přijímání prány – vnitřního dechu a jeho řízení a soustřeďování v rytmu dýchacího procesu. Vnitřní pránájáma nás čistí od pokleslých energií, zprůchodňuje nádí, energetizuje čakry, které jsou v pokleslém stavu bez energie. Při delším pravidelném cvičení se pak prána mění nad hlavou v duchovní Světlo, což je nejvyšší projev božské Síly (Šakti), pak sestupuje do těla a vytváří takzvané světelné tělo a nakonec Světlo spojuje s vědomím a tím postupně probíhá takzvaná mystická svatba. Cvičení trvá jednu hodinu.
Na CD č. 22 hovoří autor o praxi átmavičáry (zkoumání sama sebe), jak ji učil Ramana Maháriši. Jeho návod k praxi se stručně dá shrnout tak, že se máme soustřeďovat nikoliv na to, co si uvědomujeme, ale na to, co si v nás vše uvědomuje. Autor hovoří též o zákonu moci pozornosti vědomí a zákonu příčiny a následku, které se oba při praxi uplatňují, a o nutnosti úsilí pro rozpuštění našeho ega a poznání sebe. Následuje autorem řízená meditace podle jím vyvinuté Řady meditací na sebe si vědomého pozorovatele. Jejím cílem je usnadnění átmavičáry tak, že nejprve dosáhneme rozlišení základu naší bytosti, jímž je vědomí, od pozorovaných předmětů, kterými jsou postupně zevní předměty a celý svět, naše tělo a výtvory mysli – myšlenky, city představy. Teprve když vědomí osvobodíme z pohlcení v nich, přecházíme k vlastní átmavičáře, tedy k přivracení pozornosti vědomí na samo vědomí, které vede k uvědomění si sama sebe, vědomí Já jsem – našeho pravého Já.