Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Vědomí je Bůh, noumenon. Je proto i nejmocnější silou. Kam se svou pozorností zaměří, s tím se spojuje, to oživuje a posiluje. Tento děj může probíhat s plným vědomím toho, co se odehrává nebo nevědomě. V obou případech se síla vědomí uplatní vždy. To, k čemu vědomí přivrátíme, s tím se spojujeme, posilujeme. S jakou silou a po jakou dobu pozornost vědomí něčemu věnujeme, a zda tak činíme vědomě nebo nikoliv, rozhoduje o výsledném účinku moci vědomí. Její nevědomé použití končí ztotožněním s tělem a s myslí a plným ponořením do zevního světa tvarů. Ty pak prožíváme jako jedinou skutečnost. Tak vzniklo ego a jeho nebožský svět, to je stav pádu. Je hlavně udržován nesprávně a nevědomě vedenou pozorností vědomí a podporováním nesprávným způsobem myšlení, cítění a usuzování, které vyplývají z našich zkušeností ve stavu pádu. Jediná možná a účinná náprava tohoto nebožského stavu nesvobody a utrpení, je možná uvědoměním si rozhodující moci vědomí a jejím namířením správným směrem, tj. obrácením pozornosti zpět k Bohu.