Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

(přepis promluvy JV vydané na CD 28 - Živá nauka)

... To děláme proto, že pomocí toho „zvukového“ pozorovatele nás to více vtahuje do nitra než u toho zrakového. Ten zrakový pozorovatel, jelikož má předmět pozorování před sebou, tak mírně jakoby vytahuje ven, do světa, kdežto ten zvukový, vnitřní, ten se odehrává ve vztahu k tělu v hlavě, čili je to vnitřnější. Tím se snáze můžeme do toho pozorovatele dostat, zvláště když ještě zavřeme oči. Navíc ten zvukový pozorovatel – pozorovatel je samozřejmě jeden, můžeme se více na něj soustředit pomocí zraku nebo sluchu – ten je důležitý pro naše mluvení. Takřka všichni, kdo tady sedíte, jakmile otevřete pusu, tak ztrácíte pozorovatele. Právě to soustředění na zvuk – kdo slyší mluvené slovo – by vám umožnilo zůstávat v tom pozorovateli, když povídáte. Ale zřejmě jste někteří moc chytří, tak jste o tu možnost přišli.

Michael Salim

(ukázka z knihy Vnitřní bdělost, kterou lze zakoupit v našem e-shopu či na veřejné meditaci)

Nejtěžším a nejnáročnějším cvičením je naučit se při rozhovoru s lidmi neustále naslouchat zvuku svého hlasu. Dosáhnout toho není tak snadné, jak se to může zdát a od aspiranta to vyžaduje velké vypětí vůle a vnitřní sílu, jestliže chce mít úspěch...