Archiv
Nalezené příspěvky
Zlo z advaity
7. 2. 2011
Jiří Vacek
Samozřejmě advaita není zlo, ale jako všeho, čeho se pokouší zmocnit zlu propadlé ego, škodí; tak škodí i egem a z ega vykládaná advaita. Zapomíná, že základem advaity je právě rozpuštění ega, je základním předpokladem a požadavkem advaity, který jedině umožňuje její správné pochopení. Pro ego není v advaitě místo, a to ani tehdy, když si myslí, že jí rozumí. Ve skutečnosti ego nikdy advaitě nerozumí ani rozumět nemůže, stejně jako tma nikdy nemůže „pochopit“ světlo, natož stát se sama světlem. Přesto se některá ega vytrvale právě o toto pokouší. Místo, aby se snažila o své rozpuštění, vytrvale se staví do postoje nejvyšší Skutečnosti.
Lidská nestálost
7. 2. 2011
Jiří Vacek
Lidé nejsou ani dobří ani zlí, ani chytří ani hloupí, ale právě takoví, jaký výtvor mysli je právě v této chvíli ovládá. Pokud říkáme, že je někdo dobrý nebo naopak zlý, říkáme jen to, že u něho převažují dobré nebo zlé sklony v chování a také, a to hlavně, v myšlení. Jednáme v souladu s tím, jak myslíme a cítíme. Nerozhodnost, střídání rozhodnutí, je projevem působení protikladných sil v naší mysli. Každá se nás snaží ovládnout tak, aby se mohla uskutečnit, ale brání jí v tom síly opačné. Proto lidé nejsou stálí, ale proměnliví. Pokud neovládají svou mysl, tak se mění v souladu s tím, co právě v jejich mysli převládá.