Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

... S tím větším podivem sleduji, že mnozí si nejsou ani vědomi, čeho jsou účastni, jaká milost se jim nabízí. Jsou vlažní nebo dokonce kritičtí. Sami nic nedokázali, ničím nepřispěli, ale kritika, to je jejich doména. Kdo se ohlíží od pluhu, není mne hoden, se na ně vztahuje plně. Milost jim bude vzata a budou marně naříkat nad tím, co propásli...

Jiří Vacek

... Tak začneme prosbou ke svému vnitřnímu božství o posilu. Teď si pustíme cédéčko s meditační řadou na pozorovatele a už budeme v pozorovateli. Nebudeme jenom poslouchat, ale budeme rovnou všechno i provádět a zkoušet. V celém semináři pak budeme podle této řady postupovat, to znamená, že každý den se budeme snažit zvládnout jeden stupeň pozorujícího vědomí. Pozorovatele světa, těla a tak dále...

Jiří Vacek

... Tak se teď zbytek hodiny věnujeme átmavičáře. Soustředěni v pozorovateli, každý v té míře  v jaké to už umí. Kdo to neumí, tak se bude cvičit v pozorování nějakého malého předmětu a bude se snažit zachytit rozdíl – tam přede mnou, před mým vědomím je neživý předmět, Já vědomí, živá bytost si  předmět uvědomuji. Rozdíl já pozorovatele – pozorovaný předmět musíme přímo prožít ve vědomí; a je naprosto zásadní. Nejde o to říkat si nejsem předmět, který pozoruji nebo nejsem tělo, nejsem mysl. I když to je dobré, ale cílem je přímo onen rozdíl ve vědomí prožívat...