Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Ramana Maháriši nebyl tělem, které žilo na Arunáčale, ale vědomím Já jsem, které používalo tělo jako nástroj k poučování druhých. Ač kladl velký důraz, že nikdo ani on sám není tělem, jeho uctívatelé jej s jeho tělem ztotožňují, a tak i o něm myslí. Říkají, že on, který je jako vědomí ve všem a všude, nikdy neopustil Arunáčalu a dokonce mu jako tělu, připisují vlastnictví jeho učení a jako takové je brání. Nepochopili ani přes jeho zdůrazňování, že není tělem, ale střeží čistotu jeho učení jako by patřila jeho tělu či osobě.

Jiří Vacek

Zastavovat mysl a trpně očekávat, co se objeví, znamená otevírat se bez rozlišení cizím vlivům, které zdaleka nejsou vždy duchovní. Právě naopak jsou často silami nepřátelskými, jejichž jediným cílem je nás ovládnout ve svůj prospěch. Před nimi nás chrání účinně vivéka a namíření pozornosti k Bohu. Zastavená mysl se ztrátou vědomí není samádhi, vědomí Já, ale mano laja. Tento stav není pokrokem na cestě, ale slepou uličkou. Když pomine, naše nevědomost i škodlivé vásany působí dál.