Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Bible je ryze mystická kniha. V jejích symbolech k nám promlouvají hluboké duchovní pravdy, které nás poučují o naší stezce.

Tak vinice je oblast ducha. Dělníci na vinici jsou mystici, práce na vinici je duchovní praxe. Jejím výsledkem, plody, jsou hrozny, které nám po další práci dávají víno – duchovní světlo. Na vinicích se však nesetkáváme jen s dělníky, ale i s liškami. Ty nepracují, duchovně neusilují. Jsou to šelmy, které nehledají Boha, ale jen nasycení svého ega a nic víc. Tento cíl je jím vším a kousat poctivé hledající je k tomu prostředkem. Jsou i nositeli životu – rozuměj duchovnímu – nebezpečné vztekliny. Svůj  vztek si vylévají jak na mistrech, tak na jejich žácích. Chtějí jedny poštvat proti druhým, a tak je rozdělit a zhatit velké dílo – kvašení hroznů. Terčem jejich zla se zákonitě stávají mistři, kteří dělníky na vinici Páně vedou. Lišky jsou také ti farizeové, kteří sami do království nebeského nevcházejí, neboli duchovně neusilují, ale druhé od duchovního úsilí a od těch, kteří je učí, odvracejí...

Jiří Vacek

Pokud chceme pochopit vnitřní pránájámu, tak si musíme uvědomit, že prána je Šakti, že je to božská tvořivá síla Já, z tohoto pohledu je stejně Bůh jako vědomí, že Šakti a Šiva tvoří jednotu, že nejsou dva, ale jedno, že to jsou dva pohledy na Boha, a to dva plnohodnotné pohledy. Ten třetí pohled je pohled lásky. Ono už je to skryto v té definici nejvyšší Skutečnosti, kde se nám říká, že je Sat, Čit a Ánanda. Sat odpovídá Šakti, protože to je existence, Šakti tvoří projev neboli vytváří existenci projevu, abych to řekl velmi neobratně. Vědomí je vědomí Já jsem, bez kterého projev neexistuje ani existovat nemůže, protože v tomto případě by existoval mimo Boha nebo Bůh by si ho nebyl vědom. Ánanda je láska.