Papežova návštěva
Jiří Vacek
Kolem svátku sv. Václava k nám zavítal papež, neomylná hlava katolické církve. Jeho obránci říkají, že jeho neomylnost platí jen ve věcech víry. Jenže součástí katolické víry je skoro vše: stvoření světa, sex se všemi svými problémy, otázky početí, ochrany před ním i jeho přerušení, otázky ryze vědecké jako biologický výzkum, ale i posouzení jógy a mnohé další. Takže v praxi všechno. Jde o vševědoucnost téměř neomezenou.
Z jeho návštěvy se stala podívaná a jako taková byla i režírovaná: přesně podle zásad veřejných show, například hudebních skupin s patřičným mediálním humbukem. Mnozí lidé, kteří jinak neznají nic než svět, najednou pocítili nutkání vidět papeže a sjížděli se na jeho návštěvu, jako se chodí na americké presidenty a podobně. Dalajlama a další, kteří jsou skutečně duchovní, dav nelákají.
Opět se osvědčilo Mahárišiho: lidé chodí na duchovní přednášky a vracejí se z nich stejní, jací na ně přišli. V případě papeže měli mnozí pocit příjemného vzrušení a vyjímečnosti. Část jeho slávy vzali na sebe. Příznačná falešná spiritualita.
Kdo vlastně je dnešní papež? Jakým je člověkem?
Řekl mnoho hezkých slov. Například: „Nechte ze sebe zářit Boha“. S tím můžeme jen souhlasit. Proč však prohlašuje: „Jóga je blud a škodí duši“, když právě ona učí, jak vyzařování Boha z nás dosáhnout. Proč papež neučí alespoň praxi křesťanské mystiky? Myslí si snad, že slova nahrazují skutečnost, že není nic snazšího, než nechat ze sebe zářit Boha?
Nesuďme však pouze podle hezkých slov, ale i podle těch méně hezkých a hlavně podle plodů jeho působení. Posuďte sami. Papež je ten člověk, který odsuzuje těhotné ženy k smrti, když jim zakazuje přerušení těhotenství, i když je předem jisté, že proto zemřou. Dělá z manželů vdovce a z dětí včetně nenarozených sirotky. Tak všechny zúčastněné vrhá do neštěstí.
I případy znásilněných žen, které se podle tohoto krutého fanatismu nesmí zbavit nechtěného a traumatizujícího těhotenství, spadají pod tento příkaz.
Papež mocí své autority odsuzuje k smrti statisíce lidí jen proto, že trvá na církevních neživých dogmatech.
Právě z těchto důvodů, ale nejen z nich, se objevil v deníku MF Dnes článek od I. Breziny s nadpisem: „Slova Josepha Ratzingera mají smrtící potenciál“. Z článku vyjímám:
Českým katolíkům přijel nejvzácnější host, hlava církve, papež Benedikt XVI.
My ostatní jsme byli po dobu jeho návštěvy vystaveni záplavě televizních mší, nadšených proslovů a oslavných ód, ve kterých není žádné místo pro věcné hodnocení slov a činů.
Ale papežova návštěva by rozhodně měla zajímat i nás, kterým víra nic neříká.
Třeba proto, že host je odpovědný za smrt statisíců lidí.
Co zničil papež
Letos v březnu navštívil Joseph Ratzinger africký Kamerun a Angolu. Prohlásil tam, že pandemii nemoci AIDS „nelze vyřešit rozdáváním kondomů, které naopak tento problém zvětšují“. Papež to myslel vážně a 136 milionů afrických katolíků to také bohužel vážně vezme. Joseph Ratzinger tím zničil mnohaleté úsilí osvětových pracovníků o zastavení šíření viru HIV.
Řada západních politiků jeho slova ostře odsoudila jako hrozbu veřejnému zdraví.
Papežovo veřejné popírání vědeckých studií a zdravotních statistik dokazuje, že vznešené metafyzické „pravdy“ mohou zabíjet podobně jako třeba antisemitismus nebo radikální islamismus.
Lidé nebo dogmata?
Situace je skutečně vážná. Virem HIV je dnes nakaženo asi 22 milionů Afričanů, v některých subsaharských zemích dokonce až čtvrtina obyvatel. Na AIDS umírají tisíce lidí denně. Kolik jich zbytečně přibude jen proto, že uvěřili „neomylnému“ papeži, a ne zdravotníkům? A pokud existuje Bůh, co je mu milejší – živí lidé nebo mrtvá náboženská dogmata? (konec výňatku)
Právě na papeže a jemu podobné se vztahuje Ježíšovo: „Běda vám, farizejové! Uvalujete na lid těžká břemena a sami je nesdílíte“.
Nelidská a nemilosrdná krutost papežových skutků je zcela zřejmá. Nemůže ji vidět pouze fanatik stejného ražení, jakým papež je.
Kdo škodí společnosti: malé skupiny lidí, kteří se snaží o pravý vnitřní duchovní život nebo církev, která své věřící odsuzuje na smrt, jen aby plnili vymyšlená dogmata?
Pedofilové v církvi, kteří bolestivě na celém světě zraňují a poškozují malé děti, církvi nevadí, kondomy ano. Raději zemřete a dříve než zemřete, poroďte dítě nakažené AIDS, než abyste použili kondom, je dnešní poselství církve svým věřícím a celému světu.
Jak může církev s takovým papežem spasit svět, je otázka, kterou by se měli ptát sami sebe ti, kteří si od jeho návštěvy něco slibují.
Je velké štěstí, že taková církev již nemá světskou moc, jakou měla dříve. Co by následovalo, kdyby ji získala sama nebo politická strana, která učení představuje, je ve světle papežových slov zřejmé:
- absolutní zákaz antikoncepce
- absolutní zákaz přerušení těhotenství i v případech znásilnění
- zákaz rozvodů
- zákaz všech nekatolických a zejména nekřesťanských duchovních směrů
- zákaz předmanželského sex. styku
- omezení svobody vědeckého bádání
- a mnoho dalších zákazů, a to vše pod zákonnými sankcemi.
Kdo nevěří, ať se seznámí například s poměry v Irsku, kde jsou katolíci stále mocní. Některé z uvedených zákazů jsou tam stále uzákoněny. I v zemi svobody, jak se USA rády chlubí, platí zákon, který trestá sexuální styk nezletilých asi ve dvou státech. Dospělost se v jednom případě počítá až od 21 let.
Svoboda, jakou u nás máme, není zdaleka takovou samozřejmostí, jak si mnozí myslí. Měli bychom si jí proto vážit a hlavně bránit. Je hodně těch, jejichž snem je právě zavedení něčeho jako je katolické právo.
Oprávněně horlíme proti muslimskému právu, ale není to, co hlásá církev ústy papeže duchem stejné jako ono?