Jdi na obsah Jdi na menu
 


O církevním majetku

12. 10. 2012

Jiří Vacek

Církev získávala majetek nejrůznějšími způsoby. Kněz, který zaopatřoval umírajícího, jej například přesvědčil, že když odkáže svůj majetek církvi, budou mu odpuštěny hříchy a církev bude za něho sloužit zádušní mše, aby netrpěl dlouho v očistci.

Církev získávala také majetek lidí, kteří se ocitli ve spárech inkvizice. Nyní má reálnou šanci, že právě tento majetek upálených obětí v restitucích dostane zpět. Touto otázkou se zabývají parlamentní listy, viz dále.

 

Kraj známý čarodějnickými procesy je v poslední době často zmiňován kvůli církevním restitucím. Některé politické strany totiž na svých předvolebních mítincích občanům tvrdí, že ve Velkých Losinách na Šumpersku by bylo od katolické církve na pováženou požadovat zpět majetek, který předtím vymohla na lidech po usvědčení z čarodějnictví. Arcibiskup Jan Graubner se však redakci zaručil, že si jeho biskupství takový majetek nárokovat nebude.

Když minulý týden přijel Miloš Zeman v rámci své prezidentské kampaně do Lutína na Olomoucku a poté i do Olomouce besedovat s občany, řeč byla také o církevních restitucích, o nichž by podle Zemana měli rozhodnout občané formou referenda. Prezidentský kandidát však také připomněl čarodějnické procesy na Šumpersku.
 
Zeman: Čarodějnice by měly radost

„Ředitel prostějovského gymnázia mi ukázal mapku, na které bylo vyobrazeno, kolik pozemků, objektů a lesů by v případě přijetí tohoto zákona připadlo katolické církvi ve Velkých Losinách, což bylo sídlo čarodějnických procesů. Bylo zde upáleno několik set čarodějnic a čarodějníků a jejich majetek následně připadl katolické církvi. Takže upálená čarodějnice, která byla před smrtí na hranici přinucena odkázat svůj majetek této církvi, který se pak dostal po Josefu II. do rukou státu, by v případě přijetí zákona o církevních restitucích měla zcela určitě velkou radost,“ poznamenal na besedě ironicky Zeman.

Podle historických pramenů na Jesenicku zahynuly v plamenech zejména v druhé polovině sedmnáctého století stovky lidí. Upálení více než 250 lidí, kterému předcházelo kruté mučení, měl mít na svědomí inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu, který byl známý svojí touhou po snadno nabytém majetku od odsouzených, kvůli čemuž prý také zanechal studií. Navíc náklady na procesy rostly, což mělo zapříčinit, že se Boblig začal zaměřovat na zámožné občany ze Šumperka.

Právě zde bydlel vážený děkan a farář Kryštof Alois Lautner, který při svých kázáních poukazoval na nesmyslnost inkvizičních procesů. Nakonec skončil na hranici tak jako řada jiných nevinných lidí. Podle mnohých tak církev metodou loupežných vražd ve jménu očisty víry majetek těmto nevinným lidem ukradla.


Zdroj: www.parlamentnilisty.cz