Katolické jeptišky kradly maminkám novorozené děti
Jiří Vacek
Po vítězství fašistického diktátora Franca, Hitlerova spojence, v roce 1939 ve Španělsku, se katolická církev s ním spojila a plně jej podporovala. Páchal ve Španělsku zločiny podobně jako Hitler. Církev jim nejen nebránila, ale některých se sama i dopouštěla.
Spolupráce katolíků s Francem šla tak daleko, že katolíci byli jediným uznávaným náboženstvím. Jejich názory se staly státními zákony a byly pod tvrdými tresty vynucovány.
Například jediný možný sňatek byl v katolickém kostele, a to pro všechny občany. Jiné sňatky stát neuznával. Ti, kteří uzavřeli civilní sňatky nebo v jiných církvích, před příchodem Franca k moci, museli je dodatečně znovu uzavřít v katolickém kostele i když byli nevěřící nebo jiného vyznání.
Katolické jeptišky posedlé vírou na svou vyvolenost od Boha pak pod ochranou státu kradly rodičkám v porodnici děti, které měly nemanželský původ. Prostě matce prohlásily, že dítě zemřelo a předaly je pravověrné katolické rodině.
Tato praxe byla velmi rozšířená. Dnes soudy ve Španělsku registrují asi 1500 podání na tyto zločiny.
Přesně tak dopadají státy a společnosti, když se katolictví spojí s jejich vládami.
I u nás se katolíci tvrdě domáhají podílu na politické moci ve státě, aby mohli druhým pomocí zákonů vnucovat své názory.
Například smlouva s Vatikánem obsahuje návrhy, které katolické kněze vyjímají z pravomoci zákonů České republiky a staví je pod pravomoc práva cizího státu – Vatikánu.
Bráníme se předávání pravomocí do Evropské unie a stejné předání pravomocí cizímu státu sami připravujeme.
Podrobnosti, jak katolické jeptišky kradly maminkám děti viz Lidové noviny z 6.4.2012: „Kradla děti, po 30 letech jde k soudu“.
To jsou jen jedny z více zločinů církve, která si neustále nárokuje právo nás soudit, vézt a povznášet. K čemu vlastně? Ke svému obrazu?