Vzpomínky pamětníka
Luděk Hudec, Jiří Vacek
Dobrý večer.
Asi jste chytil mé myšlenky. Dnes jsem přemýšlel o tom, že Vám napíši dopis o začátku stěhování osadníků ze Sudet. Je to zcela jinak, než píší Sudeťáci.
Stěhování začalo již v září 1938. Henleinovské bojůvky napadaly četnické stanice a stejně tak české starosty a jejich úřady. 70% Sudeťáků se přihlásilo do Henleinovy strany s heslem „ Heim ins Reich“ (Domů do Říše). Při tom měli své školy, v Brně byla německá Technika. Měli poslance, svůj tisk. Tedy stejná demokratická práva jako Češi. Jednotlivé vojáky na stráži zabíjeli a četníky také. Pod pohrůžkou vyvražďování tedy na žebřiňácích utíkali ze Sudet do vnitrozemí právě Češi jako první, ve své vlasti ohrožováni Němci, tedy hosty. Museli tam nechat svůj majetek, který zabrali Němci. Byla to tedy hromadná organizovaná vlastizrada a chystaný puč. To byl také jeden ze dvou důvodů, proč byla vyhlášena mobilizace. Musela nastoupit ozbrojená moc našeho státu k naší obraně. Druhým bylo vnější ohrožení ze stany Německa neustálými sprostými štvavými útoky s nadávkami a lžemi na naší republiku a jejího prezidenta.
To je ve stručnosti. Proto bylo poválečné rozhodnutí spojenců o vystěhování zcela logickým a správným uzávěrem situace.
S pozdravem Luděk Hudec
* * *
Poznámka JV : v posledních volbách henleinovci získali dokonce asi 90% hlasů ze Sudet. Jelikož tam volili i Češi, je možné říci, že se pro Hitlera rozhodli všichni. Zprávy o Němcích, kteří nebyli pro Hitlera, mají jediný účel: vylepšit obraz Sudeťáků. Bylo to jen pár naprosto bezvýznamných jedinců.