Ty české diskuse
Jiří Vacek
Kdysi jsem si myslel, že ta hrůza, která se dříve objevovala na internetu „Jitřní země“, je něco ojedinělého a výjimečného. Není. Děje se tak na mnoha webech a nejen u nás. Jde o zjev celosvětový.
Přesně jej popsal v Lidových novinách ve čtvrtek 1.2.2007 pod uvedeným názvem pan Jan Rejžek. Z článku vyjímám úvod a pro stručnost uvádím pouze 3 typické odpovědi.
LN čt. 1.2.2007
Člověk, který z nějakých důvodů nepoužívá internet, přichází o mnohé radosti. Jednou z nich je četba diskusí k novinovým článkům. Bájný vox populi se v nich většinou chová jak přeplněná senkruvna při povodních. Zatímco autoři fejetonů či komentářů se pod svá díla vždy podepisují, a redakce navíc zveřejňují jejich fotografie, v nekonečné internetové říši, ó, tam je anonym King Kongem a Terminátorem, kde si to rozdá s celým světem pod vtipnými šiframi Kníže TV, Bruno, Doug Badman či Adam Wayne. Uznávám ovšem, že jde o nedocenitelný zdroj studia pro sociologii, psychologii a hlavně pro psychiatry.
Aby si udělali obrázek i ti, kdož netuší, co mám na mysli, volný příklad. Řekněme, že jsem napsal větu: „Král je nahý“. A vypuklo cosi, proti čemu je orkán pouhým dechem miminka. Do čtyřiadvaceti hodin se sešlo téměř tisíc (!) ohlasů tohoto typu:
"Nikdy nebyl, ty krávo!"
"Doufám, že zrzounovi za to královna nakope prdel."
"Z Tebe Rejžku ta žlučovitost přímo kape… Co Ty jsi dokázal vyprodukovat kromě nenávistných kritik na pana krále a jeho dvůr? Furt budeš šťourat do toho, kdo je nahej a kdo oblečenej, a nevypořádáš se s tím, že 99% národa prostě tady chtělo mít klid bez šatů? Jak si Ty, jediný spravedlivý, osobuješ právo soudit našeho vladaře?"
Kdyby tohle bral někdo vážně, tak by se snad musel rovnou zastřelit. (konec výňatku)
Všimněme si dobře, jak jsou ony výlevy podobné nejen duchem, ale i stylem těm, které můžeme číst od Tomášovců. U některých by stačilo jen vyměnit jméno a plně by se shodovaly s tím, jak píší o mně.
Poslední dva řádky je i návod, jak se s takovou výměnou názorů vypořádat: nebrat ji vážně.
Pan Pařík píše do Dingiru vznešené články o tom, jak věcná výměna názorů obohacuje náš rozhled. Jak si takovou věcnou výměnu představuje, ukazuje web, který si spolu s M. Tomášem právě zřídili, jak se v záhlaví praví, na potírání Vacka. Aby zajistili jeho co nejnižší úroveň, tak se rozhodli, že přispívatelé budou drženi v anonymitě.
Takže vzhůru, vy všichni, kterým vaše latrína přetéká, na avatárský web. Vyprázdněte do něho obsah svých střev. Čím bude víc páchnout, tím větší obdiv a uznání si zasloužíte. Právě tak nejlépe uchráníte památku Tomášových. A to vše beztrestně. Vaše anonymita vás uchrání od opovržení, které slušní lidé k anonymním pomlouvačům chovají.
Slušní lidé takové výlevy neberou vážně a anonymy ignorují. Co bychom ignorovat neměli, ale hluboce se nad tím zamyslet, je rozsah a nízkost zla, která tyto anonymy ovládá. Jsou to ubozí zlí zbabělci, kteří se bojí hlásit ke svým názorům. Dodnes například nesebrali odvahu a nepřiznali se, kdo z nich obelhal Ramanašram, že ve svých knihách urážím Ramana Mahárišiho. To je plně charakterizuje.