Tomáš Vystrčil: Sháním rudou knížku
Jiří Vacek
Lidové noviny 18. 11. 2009
Autor článku, inspirován nástupem členů komunistické strany před rokem 1989 do nejvyšších státních funkcí – předseda vlády, eurokomisař a další, shání komunistickou legitimaci, aby mohl také zastávat nějaké významné místo. Legrace, ale smutné. To je ono vítězství pravdy a lásky pana Havla. Opět nám vládnou komunisté, byť i bývalí. To, že předseda vlády prohlásí: „Členství v komunistické straně není nic, nač bych mohl být hrdý“, je slabou útěchou.
Zřejmě u nás jsou schopní lidé pouze komunisté. Rozuměj: schopní všeho. Když se vyplácí být komunistou, jsou komunisty, když je v módě demokracie, jsou demokraty. Jaká je morálka těchto lidí, pociťujeme všichni. V míře korupce jsme se ve světovém pořadí propadli opět hlouběji, zneužití svěřené moci k vlastnímu obohacení je zcela běžné. Nic se z toho netrestá. Jako obvykle: není politická vůle. Přece nebudou politici přísní na sebe!
Jinak T. Vystrčil v článku souhlasně se mnou a se všemi slušnými lidmi, počínaje již Karlem Čapkem, jasně objasňuje podstatu zla členství v komunistické straně. Proto z článku cituji.
Václav Havel přece sám nejlépe ví, že členství v komunistické organizaci, dle stávajícího práva zločinecké, bylo samo podílem na zločinu. Komunistický systém stál a padal s jednomyslností strany, kde i trpná poslušnost, zvednutá ruka, podpis či účast na schůzi, ba i samo placení příspěvků, znamenaly vyřčení rozsudku - ať už se jednalo o uvěznění, ztrátu majetku, občanství, nepřijetí či vyhození ze školy či práce, nebo dokonce trest smrti. Právě manifestace jednoty uvnitř strany a rozložení zodpovědnosti na všechny její řadové členy udržovala systém v chodu a zločince u moci.
Jak je vidět z článku, ve svých názorech na komunisty nejsem zdaleka sám. Patří mezi nás i takový Karel Čapek. I ten věděl dobře to, co nevěděl mistr Drtikol: „Proč nejsem komunista“.
Mé články o komunistech přijímají i jiní, například web „MyEgo“ z 16.11. t.r. otiskl můj článek „Hodní a nevinní komunisté aneb jak se nám pod nimi dobře žilo“. Přátelé mně řekli, že měl nejvyšší počet čtenářů a také souhlasu. Někteří šli v odsuzování komunistů ještě dál než já.