Jdi na obsah Jdi na menu
 


Svoboda vyjadřování

10. 8. 2011

Jiří Vacek

Na svobodném vyjadřování  názorů, jejich výměně a věcném zkoumání, je ve velké míře založena svoboda společnosti i jejích členů. A nejen svoboda, ale i prospěch.

Kde se nesmí svobodně myslet a mluvit, tam se zastavuje přirozený pokrok a vývoj společnosti.

Nepravdivé a nevěcné názory nelze opravovat a vyvracet, což umožňuje šíření lží a zla bez omezení. To přináší opět jen zlo a nic jiného.

Proto zastánci jediného, zaručeně správného a pravdivého názoru jsou vždy nepřátelé svobody myšlení a vyjadřování. Kazí jim šíření jejich „pravd“.

Proto všechny totalitní společenské systémy a skupiny, jedno zda světské či duchovní, všemi způsoby omezují svobodu vyjadřování. Kam takové počínání spěje a co umožňuje, vidíme názorně na příkladech nacismu, komunismu, ale i katolické církve či islámských fanatiků.

Naše city nejsou vždy upřímné, trvalé ani pravdivé, a tím spíš nejsou zárukou pravdy. Většina lidí však propadá ve svém myšlení právě tomuto omylu. Dobří jsou a pravdu mají bez rozmyšlení vždy ti „naši“ a nám milí.

Nejvíc tato pravda vysvítá z chování zamilovaných a v posuzování dětí rodiči, zejména jejich matkami. Nejsou schopni vidět chyby a nesprávnosti těch, které milují, ač všem okolo jsou zřejmé. Tato výchova ve svých výstřelcích vede až k výchově asociálů nebo slabochů, kteří se hroutí při objevení se prvé životní těžkosti.

V závislosti na našich citech také vidíme v každé kritice či nesouhlasu nepřátelství a pod jejich vlivem nejsme schopni pochopit, že kritika názoru není totéž, co kritika osoby. Jedno však není totéž, co druhé.

Všechny názory jsou kritizovatelné, což platí i o názorech autorit z jakékoliv oblasti, z duchovní stejně jako světské. Buď svůj názor obhájí nebo nikoliv, ale ani když se mýlí, neznamená to, že se mýlí vždy a ve všem ani neztrácejí své postavení. Neomylnost neexistuje.

Tam, kde nesouhlasný názor vyvolává zlobu a osobní, nevěcné útoky a odezvy, určitě něco není v pořádku.

Zcela obecná tvrzení, že se kritizovat nesmí vůbec nikdy, nic a nikdo, že je to zlo samo o sobě, je největším zpátečnictvím a napomáháním zlu, jaké existuje.