Sudeťácké lži
Jiří Vacek
V Lidových novinách z 26.7.2012 se představitel sudetských Němců ředitel Sudetoněmecké kanceláře v Praze ohrazuje proti brožurce propagující obec v pohraničí. Nelíbí se mu část, která říká, že němečtí obyvatelé byli vystěhováni, protože se přidali k nacistům.
Podle něho tam mělo stát, že obyvatelé obce si zvolili komunistickou vládu. Z tónu, který představitel sudeťáků zvolil, přímo čiší pohrdání vším českým. Typická povýšenost nad těmi „méněcennými“ nadřazenou rasou.
Článek je veden často používanou demagogií: druzí také loupí a vraždí, proto jsme se vlastně ničeho nesprávného pod Hitlerem nedopouštěli. Nám vládl Hitler, vám komunisté a proto jsme si rovni. Tímto způsobem se Němci zbavují viny za své zločiny a dělají z nás stejné zločince, jako byli oni. Prostě z obětí dělají viníky.
Prvá nepoctivost a lež je již sama myšlenka, že naše vlastní zločiny jsou ospravedlněny tím, že se jich druzí rovněž dopouštějí. To neplatí nikdy a jako důvod není nikdy a nikým přijímáno. To, že druzí kradou a vraždí, není pro mne nikdy omluvou. Také platí, že každý je zodpovědný za své činy a nelze je vyvažovat nebo ospravedlňovat tím, co ti druzí. Něco takového je relativizace naší vlastní zodpovědnosti za oběti našich zlých skutků.
Další nepoctivostí je, že autor přehazuje pořadí událostí. Nejprve loupili a vraždili Němci pod Hitlerem a pak teprve přišel komunismus. Nelze proto Němce zbavovat viny poukazem na komunisty, když Němci začali páchat zločiny řadu let před nimi.
To je nepřípustné svalování viny za časově starší události na ty, ke kterým došlo až po nich. Toto nerozlišování „kdo začal prvý“ a kdo na dané činy reagoval, je pro Němce typické.
Tím, že nerozlišuji, co bylo dříve a později, nerozlišuji – samozřejmě záměrně – příčinu a následek. Cílem je postavit viníky na roveň obětí a nakonec veškerou vinu přesunout na oběti, což byli – na to nezapomínejme, nejen Češi, ale i Židé, Romové, Poláci a další Slované.
Navíc mezi Němci nacisty a komunisty je podstatný rozdíl. Němci si vybrali Hitlera za svého vůdce dobrovolně ve svobodných volbách, ač věděli, že vraždil vlastní rukou své spolubojovníky a že chystá válku, rozbití Československa a genocidu Židů, Čechů i Poláků, kromě jiných zločinů.
Hitler dostal v Německu ve svobodných volbách v roce 1933 drtivou většinu. Henleinovci – nacisté v Československu ve svobodných volbách získali v roce 1938 99% hlasů. To byly hlasy přímo pro Hitlera. Sudeťáci tím odmítli demokracii. Vyměnili ji za totalitní vůdcovský způsob vlády.
Nikdy se proti Hitlerovi nevzbouřili, ale bojovali za jeho nacistický rasismus, který přijali za svůj, doslova do poslední minuty a na mnoha místech ještě i po kapitulaci.
V rámci postupně prováděné genocidy Němci zavraždili 360 000 občanů republiky a způsobili jí nesmírné hospodářské škody. Za toto vše nezaplatili republice ani jedinou korunu.
Právě naopak drze nárokují odškodné za občany Československa, kteří se dopustili proti němu zločinu velezrady a připojení se k jeho nepříteli, nacistickému Německu, což je typická ohromující německá drzost.
Na rozdíl od Němců v roce 1946 v posledních svobodných volbách komunisté dostali pouze 39% hlasů. Šedesát jedno procento občanů republiky je nechtělo.
To, že tolik lidí volilo právě komunisty, způsobily právě strašlivé zločiny, které Němci 6 let páchali a ohavná zrada Anglie a Francie.
Stalin nám sliboval trvalou ochranu před Němci, což dávalo velkou naději a záruku do budoucnosti. Poučeni dějinami a revanšismem v období mezi 1. a 2. světovou válkou jsme Němcům nevěřili a jak se ukazuje, v určité míře právem. To, oč sudeťáci usilují, není nic jiného než získat znovu moc nad námi.
Komunisté, na rozdíl od Hitlera neslibovali válku, vyhubení jiných národů jako Němci, ale respekt k naší svrchovanosti, podporu živnostenského podnikání a hospodaření rolníků.
Co rozhodlo jak v případě NDR tak Československa byla dohoda velmocí, která střední Evropu přenechala sovětskému vlivu. Únorový převrat v roce 1948 se neudál z vůle většiny občanů ČR, ale byl dílem mocenského nátlaku SSSR a našich komunistů, kteří byli v menšině.
To jsou podstatné rozdíly mezi Němci – nacisty a námi. Na rozdíl od Němců jsme se dokonce v roce 1968 pokusili vymanit z vlivu SSSR. Pokus za dané mocenské převahy SSSR byl předem určen k nezdaru.
Oba režimy – německý i komunistický byly zločinné. Přesto jsou mezi nimi zásadní rozdíly.
Němci prováděli postupnou genocidu občanů naší republiky. Šlo jim o zničení celého českého národa i Židů jednou pro vždy a o obsazení našeho území na trvalo Němci.
Komunisté na rozdíl od Němců naši genocidu neplánovali. Počet zavražděných občanů republiky Němci – 360 000 je proti asi tisíci obětí komunismu velmi malý.
My jsme – většina národa byli vždy proti komunismu a také jsme jej v roce 1989 svrhli.
Němci naproti tomu jako jeden muž bojovali ve válce za Hitlera až do porážky Spojenci, která skončila v roce 1945 bezpodmínečnou kapitulací. Tím mu umožňovali dlouhé roky okrádat, loupit a vraždit po celé Evropě ostatní méněcenné národy, jak o nás smýšleli – Čechy, Poláky, Židy a další.
A dnes se nestydí pod vlivem přesvědčení o své nadřazenosti nám nadutě tvrdit, že jsme nejen stejní jako oni, ale dokonce horší.
V článku je použita i další metoda lhaní: prostě se pravda neuvádí a tím se předstírá, že neexistuje.
Autor článku záměrně vytváří dojem, že neexistovala komunistická Německá demokratická republika se svými 23 miliony obyvatel. Právě tito Němci na nás v roce 1968 přijeli se svými tanky po boku moskevských komunistů, aby nás udrželi v komunistickém táboře. Je dobře známo, že právě němečtí komunisté byli nejvěrnějšími spojenci Moskvy.
Nám vyčítá komunisty, ač žili pod nimi stejně jako my a dokonce pomáhali komunismus u nás udržet svými tanky a neochvějnou podporou moskevských komunistů Brežněva a spol.
Navíc: právě Němci Marx a Engels komunismus vytvořili a v 1. světové válce poslali do Ruska Lenina, aby tam provedl bolševickou revoluci proti které českoslovenští legionáři se zbraní v ruce bojovali.
Němci – Hitler uzavřeli se Stalinem pakt o přátelství a s ním si rozdělili mezi sebe Polsko. Tím skutečně vpustili komunisty dál na západ do Evropy.
Takovou obludnou směsku lží jako v článku nalezneme, je schopná vytvořit německá mysl a drze ji vydávat za pravdu.
Lži, které jsem odhalil, jsou součástí studené války, kterou část Němců proti nám vede. Jelikož denní tisk je plně v rukách Němců, je obrana proti jejich šíření nesmírně obtížná. Proto hrozí skutečné nebezpečí, že někteří Češi těmto lžím uvěří a podlehnou. Jejich vyvracení není proto zbytečné, ale nutné.
Tyto lži nejsou samoúčelné. Směřují velmi lstivě ke změně výsledků 2. světové války, které byly dosaženy na bojištích za cenu nesmírných obětí všech spojenců proti německému nacismu včetně našich vojáků a odbojářů. Právě tímto způsobem chce část takto smýšlejících Němců obnovit svou moc nad námi a vládnout nám opět tak, jako nám vládl Hitler a Habsburkové.
Článek je výplodem nestydaté demagogie, ale současně i ukázkou, jak myslí tisíce Němců, kteří jsou sdruženi v několika krajanských spolcích.
Výplod autora dokazuje, že stanovisko demokraticky smýšlejících představitelů Německé republiky je věc jedna, ale, což je podstatné, mnoho Němců smýšlí zcela jinak a to v souladu s Hitlerovou nacistickou propagandou.
Oni s ní nejen v souladu myslí, ale v souladu s ní i jednají. Nejsou to zdaleka hlasy bezvýznamné, ale pocházejí i z řad volených německých poslanců v německém Bundestagu, ale i v Evropském parlamentě. Právě nedávno Lidové noviny psaly o pokusu Němců o projednávání Benešových dekretů v Evropském parlamentě. To není nic jiného než jasný pokus o zábor českého pohraničí Němci, jakým byl Mnichov. Podceňovat tyto snahy se nám nikdy nevyplatilo, jak o tom svědčí naše dějiny.
Hodně se také mluví o česko-německém smíření. Určitě není smíření jako smíření. Jak se má oběť smiřovat se svým vrahem, když vrah odmítá přiznat svou vinu a svádí ji na svou oběť? S kým se máme smiřovat? S lidmi jako je autor článku a možná i několik milionů jemu podobných?
Máme se smiřovat s těmi, kteří staví památníky lidem, kteří se přidali k Hitlerovi proti demokratickému státu, jehož byli plnoprávnými občany? Když se tolik změnili, proč stovky milionů eur na tento památník nevěnují svým obětem, těm, které věznili, mučili a vraždili?
Je snad povinností oběti odpouštět viníkům i když ti svou vinu buď nechápou nebo dokonce chápat nechtějí a hlásají pravý opak?
Vše, co jsem popsal – všechny lži o tom, jak hodní Němci trpěli pod zlými Čechy, je jen obhajobou nacismu, který Němci přijali za svůj a dobrovolně se jej nikdy nezřekli. Museli být poraženi a nacismus odsouzen a zakázán spojenci. Němci jsou demokraty z donucení – pokud jimi vůbec jsou a nikoliv ze své vůle a přesvědčení.
Na článek v LN zareagoval 27.7. čtenář následujícím článkem.
Nehoráznost
Ad LN 26.7.2012:
Neférová slova o Němcích
Tvrdě odmítám dopis ředitele Sudetoněmecké kanceláře v Praze. Znal jsem sudetské Němce od 30. let a vím, že to byli slušní a velmi pracovití lidé. Po nástupu Hitlera v Německu se však jich drtivá většina zcela změnila. Narostl jim hřebínek, začali nosit svůj kroj, pochodovat ulicemi měst a volat „Heim ins Reich! Es kommt der Tag!“. Věta „Původní německé obyvatelstvo, jehož větší část aktivně podporovala nacisty…“ není vrcholně odporná, ale pravdivá! Na druhé straně je však také pravdivá věta, že v Česku větší část obyvatelstva aktivně podporovala komunisty.
Miroslav Jandásek, Brno
Poznámka:
To, že většina Čechů komunisty podporovala, pravda samozřejmě není. Jinak by přece nedělali ani Pražské jaro ani Sametovou revoluci.
Dostat ve volbách 39% hlasů není většina a s 99% pro Hitlera se nedá srovnávat.