Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Je smutnou pravdou, že demokracie je nejlepší ze špatných způsobů vládnutí. Její největší slabinou jsou sami voliči. Tuším, že to byl W. Churchill, který prohlásil, že nejlepším argumentem proti demokracii jsou názory průměrného voliče.

Osobně bych dodal nejen voliče, ale i politiků. Našemu státu hrozí skutečně bankrot. Ve značné míře vyděláváme ne na splácení dluhů, které nesvědomití politici nám udělali, ale pouze na jejich úroky. Naše daně nejdou ve velké míře na potřeby naší společnosti, ale živíme banky a jejich manažery, kteří státu půjčují. Mají tak snadný a bezpečný zdroj příjmů

Proto se zdráhají půjčovat podnikům, kde je vždy určité riziko ztráty. Peníze pak chybí v hospodaření země, a proto je velmi brzděn nedostatkem peněz hospodářský rozvoj a naopak prohlubována krize. Přesto nás naši poslanci zadlužují stále víc a víc podle hesla: „Po nás potopa“.

Ti, co takto nesmyslně hospodaří, jsou sociální demokraté společně s komunisty. I když neoficielně, tak nám opět vládnou komunisté. Ti dnešní i ti bývalí, kterých je dnes v sociální demokracii mnoho.

Jiný názorný příklad demokracie na ruby dnes předvádí britští politici. Téměř soudí bývalého ministerského předsedu za válku proti Iráku z pozice, že sesadit nezákonný režim není možné násilnými prostředky.

Opět se ukazuje nesmyslnost trvání na zákonitosti tam, kde vládne nezákonitost. Zákony, které mají chránit demokraty proti totalitním režimům, tak v rukách hlupáků chrání zločinné vlády před svržením. Obdobný pochybený pohled na zákony se uplatňuje na nás. Soudy místo, aby chránili demokracii, chrání před zákazem komunistický svaz mládeže, který oslavuje zločince Stalina a podobně.

Takto chápaná demokracie si přímo koleduje o svržení nedemokraty.

Jiní demokraté s poukazem na svá práva brání policii v možnostech účinného postupu proti teroristům. Budou to dělat tak dlouho, až je teroristé v rámci dodržení demokratických práv povraždí. Tři tisíce mrtvých v New Yorku a mnoho dalších po celém světě jim nic neříká.

Irák napadl Kuvajt a porušil všechny mezinárodní práva a slušnost. Napáchal v Kuvajtu nesmírné škody a zločiny, než byl poražen. A pak zasáhli nemyslící politici a místo, aby byla nezákonná vláda Iráku svržena a Irák obsazen, USA se stáhly jen proto, aby se do války proti němu pustili o několik let později. Když nic jiného, toto nesmyslné zaváhání způsobilo zbytečnou smrt mnoha nevinných vojáků, kteří zachraňovali druhé před Sadámovými zločiny. Smutná bilance demokracie. Jak prohlásil nedávno jeden myslící intelektuál: „Pokud vám někdo říká, že vás zabije, tak mu to věřte a udělejte vše, co je možné, aby se mu to nepodařilo!“ Nepraví demokraté dělají naopak vše, aby mu to usnadnili.

Může se docela dobře opakovat situace s Hitlerem či Stalinem a dříve, než většina pochopí, co se děje, začne u nás platit islámské právo, šaría. Teroristé se vůbec netají, že právě toto je jejich cílem.

Nedat policii pravomoce, které by jí umožňovaly účinný boj proti organizovanému zločinu, korupci a terorismu z obav proti jejich zneužití, je protismyslné.

Námitka zneužití je nejslabší ze všech. Zneužít je možné vše a vždy. Paradoxně sama demokracie je nejsnáze zneužívána právě nedemokraty. Komunisté se například zmocnili vlády v roce 1948 zneužitím policie. Máme ji snad proto zakázat?

Co je potřebné, je zabezpečit takovou kontrolu, aby práva moci výkonné nebyla zneužívána. Kdo se bojí zneužití práv policií, ať se zasadí o to, aby policii nekontrolovala inspekce ministerstva vnitra, ale orgán zcela nezávislý na vnitru, ale i na samotné vládě.

Řešení je dobře známo. Je jím ombudsman, který musí mít značnou pravomoc a nikoliv tak omezenou, jakou má u nás.

Nejlepší řešení zvolili Němci svým úřadem na obranu ústavy. Ideálem je samostatná organizace bránící práva občanů, která je zcela nezávislá na vládě a výkonné moci vůbec.