Proč se rozpadlo Rakousko-Uhersko
Jiří Vacek
Rozpad Rakouska nebyl nahodilý, ale zákonitý. Nebyl pouze národoveckým rozhodnutím, ale výsledkem potlačování oprávněných zájmů českého národa, který byl Rakušany ve všech směrech utlačován a vykořisťován ve prospěch Vídně a vlastního Rakouska.
Největší potíž byla s absolutistickou a naprosto nedemokratickou vládou císaře. Když chtěl vyhlásit válku, tak ji po boku Německa prostě vyhlásil s cílem získat v Evropě nadvládu. Právě v systému vlády bylo Rakousko-Uhersko nereformovatelné. Habsburkové se nechtěli vzdát absolutní moci.
České země byly vysoce hospodářsky a průmyslově vyspělou zemí plně srovnatelnou s Německem. Vlastní Rakousko bylo naproti tomu značně zaostalé. Z daní, které odváděli Češi do Vídně, nedostávali zpět na rozvoj Čech téměř nic. České daně byly přednostně a převážně věnovány na rozvoj Rakouska a hlavně na armádu, která se chystala dobýt Evropu.
To však není vše. Čeští podnikatelé měli od bank, které vlastnili němečtí Rothschildové, záměrně dávané vysoké procento poplatků za úvěry a naopak. Německé banky záměrně dávaly německým podnikatelům výhodné úvěry a českým podnikům ty nevýhodné. Tak záměrně poškozovaly české podniky a zvýhodňovaly ty německé. Výsledkem bylo těžší postavení českých podniků na trhu.
Právě proto byli čeští podnikatelé s tímto nerovným postavením v rakouské říši nespokojeni a snažili se jej odstranit. Proto se obrátili k představitelům českého národa a začali podporovat jeho plné nejen národní, ale i hospodářské osvobození.
Boj za samostatný český stát nebyl pouze bojem za svobodu národní, ale i hospodářskou. Z toho, co bylo řečeno, vyplývá, že to byl boj plně oprávněný. Rakušané neměli oprávnění Čechy vykořisťovat.