Příklad nacistického myšlení z roku 2013
Jiří Vacek
Protože české deníky a částečně i Česká televize šíří Hitlerovy a nacistické lži o našich vztazích s Němci, vydali jsme 3 knihy, které tento vztah ozřejmují ve shodě se skutečností. Třetí takovou knihou je „Odhalená tvář Němců“. Jelikož kniha není ryze duchovní, vyzvali jsme čtenáře, kteří se zavázali k odběru všech našich novinek, aby nám sdělili, pokud nemají o knihu zájem.
Jeden z těchto odběratelů na náš dotaz neodpověděl, ale knihu bez zaplacení vrátil. Tím nám způsobil škodu na poštovném a balném přes 30 Kč + zbytečná práce, ale zaslat úhradu jej ani nenapadlo. Již to o něm něco vypovídá. Je na internetu, věděl, že knihu dostane, protože ji neodmítl a přece si ji nechal poslat. Prostě schválnost. Knihu ani nerozbalil, natož, aby ji přečetl, ale hned ví, že není pravdivá.
Jeho sdělení otiskuji celé bez úprav.
Dobrý den,
s díky Vám vracím zpět nerozbalenou knihu – Odhalená tvář Němců a zároveň ruším i automatický odběr novinek.
Děkuji za pochopení!
Martin Mužík, Opava
Vysvětlení:
Po zkušenosti s kvalitou Vašich předchozích dvou knih týkajících se česko-německých vztahů už nemám zájem o další literaturu podobného typu. Jako potomek lidí na Hlučínsku nucené (vojensky bez možnosti plebiscitu) připojených k Československé republice a jako potomek svých dvou dědů, kteří bojovali ve wehrmachtu na ruské frontě, musím mít k dějinám nutně trochu vyváženější vztah než je jen jednoduchý český nacionalismus. Určitě dějiny nechápu, tak jednoduše černobíle, jako je to ve vašich knihách. Za vše můžou Němci a my Češi jsme jen nevinné holubičí oběti...tak jednoduché to opravdu nemůže nikdy býti
Ve svých dřívějších knihách píšete o jednoznačné a neoddiskutovatelné vině všech Němců bez rozdílu věku či pohlaví. Nejsem si jistý, zda toto opravdu myslíte vážně? Když vezmu třeba jen reálnou zkušenost například těžce zkoušeného lidu z blízkého Hlučínska, tak je mi z vaší predikce velmi smutno na srdci...Víte oni Němci s Čechy, zde žili několik staletí v naprostém klidu bez nějakých zbytečných etnických sporů. Všechny problémy začaly vznikem Československé republiky. Tento uměle (v první řadě motivováno snahou vítězných mocností rozdrobit Rakousko-Uhersko, teprve v druhé řadě vyslyšení přání části obyvatel žijících na území nového státu, jiné důvody pro vznik tohoto multirasového státu nenacházím) nově vzniklý státní útvar byl prvopočátkem všech problémů. Na základě Versailleské smlouvy bylo rozhodnuto, že Hlučínsko bude patřit do ČSR. Obyvatel se samozřejmě nikdo neptal v jakém státě chtějí žít. A protože se do nového státu občanům moc nechtělo, nezbývalo tedy nic jiného než je pozvat do své demokratické náruče za pomocí argumentů řádné armády. Poté následovala nucená čechizace tj. od povinné výuky češtiny ve školách až po nucenou správu věcí veřejných v českém jazyce. Může se pak někdo divit, že obsazení Sudet bylo místními oslavováno spíše jako osvobození od českého jha? Protože-byli místní obyvatelé vnímání jako navrátivší se součást říše, tak spousta mladých lidí musela plnit i své občanské povinnosti z toho plynoucí a to bylo narukování do wehrmachtu. Tak se také stalo, že mí dva dědové, které jsem bohužel neměl možnost v životě nikdy osobně poznat, bojovali na východní frontě na špatné straně barikády....
Utrpení obyvatel Hlučínska za druhé světové války a po ní bylo nezměrné.
Samozřejmostí byla nedostatečná výživa, strach o svůj život při náletech, strach o životy svých synů na frontě... atd. atd. Bohužel také bezprostřední válečné události při osvobozování od nacismu si vyžádaly svou krutou daň. Nejtěžší boje v ČSR jednoznačně proběhly při Ostravsko-Opavské operaci, kdy jen Opavou prošla fronta snad asi pětkrát tam a zpátky, totálně zničeno bylo až 83 % všech staveb... to nehovořím samozřejmě ještě také o kulturním obohacení místních dívek a žen o "láskyplné objetí" udatných sovětských vojáků. Po válce situace nebyla o nic veselejší - odsun německého obyvatelstva, zhusta příslušníků intelektuální a průmyslové špičky regionu, a jejich nahrazení existencemi pochybného charakteru, kteří se do pohraničí stěhovali spíše za vidinou lehce nabytého majetku....Pak následovaly další radovánky za komunistického režimu jako je zakládání JZD, znárodňování, měnová reforma, poučení z krizového vývoje roku 1968 apod...Vůbec obdivuji své předky, že tyhle hrozné rány osudu, které nemohli sami téměř nijak ovlivnit, vůbec nějakým způsobem přežili...
Nyní se samozřejmě považuji za hrdého Čecha, ale vzhledem k úctě k mým předkům vím, že vše není tak jednoduché, jak nám to propaganda z té či oné strany denně servíruje. Velmi snadno se dá zpochybnit i vznik Československé republiky, který neprozíravě pojal mezi sebe i přes 3 milióny Němců (pro srovnání Čechů bylo jen necelých 7,5 miliónů a Slováků něco přes 2 milióny. Proč tedy název Československá republika?) Dále byl řád upevňován armádou založenou na dezertérech (ano to je přesnější název pro prvorepublikově nemístně zbožňované legionáře). Politika čechizace Němců nebyla také úplně nejšťastněji provedena. Působení prezidenta Edvarda Beneše, který se prý zasloužil o stát, bylo pro Čechy jednou velkou tragédií. Vzpomeňme jen na politiku vedoucí k Mnichovské dohodě, nešťastný a zbytečný teroristický čin - atentát na Heydricha, který rozpoutal krvavý teror, odsun Němců, vydláždění cesty komunistům k moci apod. Dle mého názoru je E.Beneš ostudou našich dějin. Někde ve svých knihách píšete, že jste za války trpěl nedostatečnou výživou. Mne by zajímalo, který národ za války takto netrpěl? Píšete, že jste měl strach při náletech? Nezapomněl jste už, kdo tyto nálety prováděl a kdo vás před nimi chránil? Píšete o hrůzných událostech při pražském povstání...Kladl jste si však někdy otázku, zda bylo rozumné stavět ustupující armádě, která měla jediný cíl a to složit zbraně a vzdát se západním spojencům, do cesty barikády? Ale nechme už tyto otázky a moderní dějiny stranou....
Škoda, že jste nezůstali u psaní jen čistě duchovní literatury ve které jste v česky psaném prostředí nedostižní a vrhli se i na literaturu popisující moderní dějiny. Těm však bohužel, i když jste si tu dobu sám prožil, moc nerozumíte...Já sice taky nejsem zrovna na slovo vzatý odborník, ale postupně jsem se snad (poučen i zkušeností z budování komunismu) naučil celkem snadno různou manipulaci ať z té či oné strany rozeznávat... Bohužel musím konstatovat, že vaše knihy jsou tak nekvalitní, jednoduché a ve své české propagandě až doslova primitivní, že vrhají stín i na vaší ostatní vynikající duchovní literaturu. Po dlouhém váhání jsem se tedy rozhodl ukončit i automatický odběr dalších knih. Nadále si budu vybírat jen to, co mne nějak osobně zaujme..
Děkuji za pozornost a přeji vše nejlepší!
Martin Mužík
* * *
Co k dopisu říci?
Ke vzniku svobodného Československa: Český stát nejen nebyl umělý, ale nikdy ani nezanikl. Pouze byl násilím začleněn do Rakouska-Uherska, jak dokazuje i jeden z císařových titulů: král český.
M.M., zřejmě veden rasistickou nadřazeností nad Čechy, neuznává samozřejmé právo Čechů na samostatnost a na svobodu rozhodování Čechů o vlastní zemi. Němci se přesídlovali do českého státu ze své svobodné vůle a proto se stávali jeho občany se všemi právy, ale i povinnostmi.
To jim nedávalo vůbec nějaké právo přivlastňovat si jeho území a vládnout nad ním nebo je dokonce připojit k Německu či Rakousku.
K německému teroru: německý teror nezačal s popravou zločince Heydricha, jehož M.M. lituje, ale již v českém pohraničí v roce 1938. Němci zde sídlící Čechy terorizovali, vyháněli do vnitrozemí a vraždili. Ještě před Mnichovem ze strachu před Němci uteklo z pohraničí přes 100 000 Čechů. Další statisíce uprchly, aby si zachránily holé životy, po Mnichovu.
Německý teror v Protektorátě, za nějž Němci zavraždili 360 000 občanů ČR, začal hned obsazením ČR 15.3.1939. Od prvého dne okupace Němci podle předem připravených seznamů zatýkali, věznili a vraždili Čechy nepřetržitě. Jen Heydrich přišel do Prahy, nechal zatknout ministerského předsedu gen. Eliáše a nařídil stanné právo a začaly hromadné popravy Čechů.
Tento teror trval doslova do poslední hodiny války a místy ještě i po ní.
K mé stížnosti na válečnou podvýživu a hlad: odbývat je tím, že tak trpěli všichni, je nestydatost a lež. Nerozlišuje viníky tohoto utrpení a jeho oběti – Čechy, Židy, ale i například Řeky. Těch za německé okupace hlady zemřelo asi 250 000. Nebyli zdaleka jediní.
Navíc Němci měli všude tak vysoké příděly potravin na úkor okupovaných národů, které jim zajišťovaly plnou výživu. Nestrádali podvýživou, natož hlady, dokud se jejich moc nehroutila a pak to bylo vždy jejich vlastní vinou. Příděly potravin okupovaných národů byly buď malé nebo dokonce žádné. Potravinová politika Němců byla řízena tak, aby způsobila okupovaným národům co největší ztráty.
Nacistické názory M.M. na presidenta Beneše se plně shodují s Hitlerovou nenávistí k němu. Po W. Churchillovi byl Beneš hned další v pořadí Hitlerovy nenávisti k němu. Věděl dobře proč. Beneš byl jedním z mála Hitlerových odpůrců od jeho samých začátků v 30. letech minulého století.
Každý, kdo takto odsuzuje presidenta Beneše, bez jehož práce by prvá ČSR nevznikla a druhá by nebyla obnovena, se řadí věrně po bok Hitlerovi.
České a pražské povstání 1945. M.M. omlouvá Wehrmacht: němečtí vojáci se jen chtěli vzdát západním spojencům. Věděli dobře proč: aby nedostali odplatu za strašlivé zločiny, kterých se dopustili na Rusech a dalších slovanských národech východu.
Proč tedy v klidu neodešli a místo toho kromě jiného povraždili několik set českých žen a dětí, neuvádí.
Co u nás vojáci Wehrmachtu vlastně dělali, jakým právem zde řádili, M.M. nezajímá. Prostě předpokládá právo Němců jako nadřazené rasy se takto chovat. Nevidí v takovém jednání nic odsouzeníhodného. Ve skutečnosti svou mocí zabezpečovali vraždění vězněných Hitlerových odpůrců, ke kterému docházelo ještě 5. května 1945, provoz koncentračních táborů, řádění gestapa, pochody smrti atd.
K náletům spojeneckých letadel. Svalovat vinu za utrpení z těchto náletů na spojence je typická německá drzost. Němci začnou válku, jako prvé srovnají se zemí Varšavu, Rotterdam a mnoho anglických měst, teroristicky ostřelují ještě v roce 1944 anglická města tisíci raket V1 a V2 a za bombardování svalují vinu na spojence. Kdyby nezačali svou zločinnou válku, nebylo by ani bombardování.
Vláda komunistů: komunisté vládli nejen u nás, ale i v NDR. Navíc to, že SSSR posunul své hranice i moc daleko na západ, je výhradně vina Němců. Ti nejdříve se SSSR uzavřeli smlouvu o přátelství, aby je pak napadli. Nejvěrnějšími spojenci Brežněva byli právě němečtí komunisté. Plně schvalovali okupaci naší republiky v roce 1968 a i jejich tanky se našeho přepadení na severu republiky zúčastnily.
Jedním z důvodů, proč se komunisté u nás dostali k moci, byla právě prožitá německá okupace a také vzpomínka na hanebnou zradu Anglie a Francie, které nás bezostyšně předhodily Hitlerovi.
Proto jsme hledali a nakonec i částečně oprávněně zabezpečení naší národní existence u SSSR. Komunismus jsme přežili, vítězné Němce ve válce bychom nepřežili. Tím se Němci vůbec netajili.
Nakonec: koho jsme si zvolili, do toho Němcům nic není. Je podlé nerozlišovat příčinu a následek.
K primitivní neduchovnosti naší literatury: jedním z německých zločinů na Češích v Protektorátě byl zákaz všech duchovních činností – spolků, knih. Majetek spolků a jejich finance byly Němci, jak bylo jejich pravidlem, rozkradeny. Hledající byli vyslýcháni gestapem a vězněni. Karel Weinfurter na následky věznění zemřel.
Tam, kde vládnou nacistické názory, jaké M.M. šíří, je veškerý duchovní život vážně ohrožen. Proto boj proti těmto názorům je bojem za náboženskou svobodu a proto je plně duchovní.
Tak bych mohl vyvracet bod dopisu za bodem, ale to vše jsme společně s Jirkou uvedli v našich knihách, které doporučuji každému, kdo chce znát pravdu o zločinech Němců, k přečtení, protože z tisku a televize značně ovládanými příznivci nacistického způsobu myšlení, se pravdu nedozví.
Jsou to:
J.Vacek – J.Krutina:
Dopis M.M. je napsán přesně v duchu nejhorší nacistické demagogie, jaká existuje.
O hlavním a strašlivém zločinu Němců v něm nepadne ani slovo. O něm mlčí a odvádějí od něho záměrně pozornost, aby ukryli základní pravdu: všechny jejich zločiny byly cílevědomě plánovány a prováděny tehdejší nacistickou Říší a celým německým národem. Nešlo o řadu ojedinělých výstřelků a zločinů, ale o strašlivý zločinný státní systém.
Pod vedením svých císařů a teprve později nacistů a Hitlera Němci rozpoutali v rozmezí pouhých 20 let dvě strašlivé světové války, ve kterých jejich vinou zahynulo a většinou bylo jimi přímo úděsným způsobem zavražděno 70 milionů lidí včetně kojenců, dětí, těhotných žen a starých lidí. Nikoho nešetřili a to doslova ani v posledních minutách prohrané války. Vraždili jen proto, že chtěli vraždit, ze zvráceného potěšení vrahů z vraždění. Dnes bývalí vojáci Wehrmachtu v dokumentárních filmech prohlašují: „Bojovali jsme za svou vlast. Nebylo na nás, abychom posuzovali, ale poslouchali“. A toto je jejich pravá tvář a vlast: koncentrační tábory, teroristické nálety, pochody smrti, na kterých od ledna 1945 do května 1945 zahynulo hladem a ubitím 700 000 ubohých vězňů, vypalování vesnic a měst, srovnání Varšavy se zemí, ve které z milionu obyvatel zbylo na konci války 30 000 lidí a mnoho dalších. Například povraždění 7 milionů Židů a snad až 20 milionů obyvatel SSSR. To je boj za jejich vlast. Tak si ji oni představují, za tu pokládali své životy.
Lidice, Český Malín, Ležáky, desítky vesnic na česko-slovenském pomezí, stovky vesnic a měst v Polsku, v Rusku 60 000 obcí, ve Francii, v Řecku – děti a ženy za živa házené do jejich hořících domovů. Vyvražděné vesnice a města a vypálené na holou zem. To je jejich vizitka. Přesně na ně platí: „Podle skutků je poznáte“. Vše ostatní jsou jen řeči.
Ne ty, ale skutky říkají pravdu.
M.M. nejprve pohaní český národ přesně v duchu německé rasistické teorie o nadřazených Němcích a méněcenných Češích, aby se nakonec hrdě prohlásil Čechem. Při tom přesně ve shodě se známou německou přezíravostí k méněcenným Čechům, všechna fakta odbyde jako primitivní a že ničemu nerozumím.
I kdyby, potřebuji rozumět hladu, podvýživě, trvalému strachu, teroru, který nás 6 let ožebračoval a vraždil? Život bez otce, kterého Němci přes 2 roky věznili a chystali se zavraždit, popravený strýc Váša, bratr roky na nucených pracích – není to vše dostatečně srozumitelné bez všech vysvětlení?
Pokud tomu M.M. nerozumí, přímo se nabízí jedno vysvětlení: jeho rodina se silně pravděpodobně hlásila za války k Němcům a proto požívala všech výhod, které to za války přinášelo. Dva přiznaní dědečkové ve Wehrmachtu, kteří jako všichni ostatní bojovali nadšeně s Hitlerem za vyvraždění všech Židů, Čechů, Poláků a Romů a dalších národů až do poslední vteřiny války, tomu nasvědčuje.
Kam jsme to jen jako národ dospěli, že nás potomci a přátelé nacistických zlodějů a vrahů veřejně a beze studu poučují o tom, co je pravda a slušnost?
Vrcholem pak je, když se někteří představitelé republiky, kteří mají povinnost jí sloužit, se za toto vše ještě Němcům omlouvají.
To, co si o tom myslí ti, kteří toto vše prožili, je nezajímá. Přesně toto je humanismus na ruby: z obětí dělat viníky. Hitler, který přesně tyto lži chrlil do celého světa, jak ti ubozí Němci všude trpí, by měl radost.
Jeho oblíbené pravidlo: „Stokrát opakovaná lež se stává pravdou“, slaví úspěch.