Osudy musulmanů
Jiří Vacek
Německé koncentráky byly skutečné továrny na smrt. Jejich cílem bylo z vězňů dostat co nejvíc práce za co nejmenší jídlo a pak je, když byli zcela vyčerpaní, zavraždit.
Vězňové byli systematicky mučeni hladem, těžkou prací a denním bitím. Výsledkem byl člověk, který byl doslova pouhá kostra potažená kůží bez jakéhokoliv svalstva – musulman.
Když vězeň dosáhl tohoto stadia, šel do plynu. Ale ani to nebyl nejhorší osud. Když plynové komory nestačily, náklaďáky plné ještě živých musulmanů zajížděly přímo k roštům kremačních pecí a sypaly je z korby rovnou na ně. Živé.
Vrchol německé zvrhlosti dosáhl v lágru Birkenau. Nedostatek „kapacit“ vyřešili Němci tak, že dali vězňům vykopat obrovskou jámu, kterou naplnili dřívím, které zapálili.
Vězně, musulmany, přivedli k jámě, omráčili úderem do hlavy a vhodili je do hořící jámy. Někteří oživovali a za strašlivého křiku se snažili vylézt z plamenů.
Esesmani pro tyto případy rozestavili kolem hořící jámy vězně s dlouhými klacky a ti museli hořící musulmany srážet zpět dolů do plamenů. Vězně, který se zdráhal musulmany srážet, hodili mezi ně do plamenů.
Takto v Birkenau a v jednom z dalších lágrů byly zavražděny tisíce vězňů. Podrobnosti viz kniha J. Beneše.
A národ, který se něčeho takového 6 let dopouštěl, dnes tvrdí, že je nevinný a zlí jsme my, a nepřátelé vlastního národa, placení Němci, beze studu takové lži šíří.