O těch hodných komunistech aneb jak povraždili 25.000 polských důstojníků
Jiří Vacek
Ve čtvrtek 5. 11. večer jsem sledoval na ČT2 pořad „Zločin jménem Katyň“
Doslova se mně zmocnila hrůza, když jsem se díval na mrtvá těla tisíců Poláků, které komunisté v Katyni postříleli.
Po zabrání Polska v roce 1939 zůstalo v sovětském zajetí 25.000 polských důstojníků. Sovětské politbyro v čele se Stalinem rozhodlo, že budou zlikvidováni. Byl to chladnokrevný, promýšlený zločin. Důstojníci byli většinou záložáci – doktoři, inženýři – prostě polská inteligence. Tento výkvět polského národa se komunisté rozhodli záměrně povraždit, aby mohli polský národ bez jeho přirozených vůdců snáze ovládnout.
V té době jiní Poláci – letci bojovali proti Němcům v bitvě o Britanii. Tehdy byli ovšem Němci a Rusové velcí přátelé. To se projevovalo i v českém odboji proti Němcům.
Naši komunisté se jej odmítali zúčastnit, prostě šlo o válku dvou kapitalistických států – Anglie a Německa, do které komunistům nic nebylo, ani českým.
Vraždění Poláků probíhalo ve sklepích vybrané budovy. Přiváželi je náklaďáky a odváděli do sklepa. V jedné místnosti je svázali, v druhé stříleli do týla. Mrtvé nosili ven. Pak jeden z katů přišel na vylepšení. Instalovali ve sklepě pásový dopravník a jim mrtvoly ze sklepa vyváželi.
O tomto zločinu komunistů se dlouho nesmělo mluvit a psát pravda. Z vraždění byli obviněni Němci. Až v rámci perestrojky v SSSR byla pravda veřejně odhalena. Přiznal ji sám Gorbačov. Mezi zavražděnými bylo i několik československých občanů. Pocházeli z Těšínska, které Poláci zabrali v roce 1938.
Je příznačné, že za tyto vraždy nebyl dodnes v Rusku nikdo obviněn nebo dokonce souzen. Ruská prokuratura stíhání zastavila se zdůvodněním: „Nepodařilo se zjistit, podle jakého předpisu byli polští důstojníci pozabíjeni“. Není co dodat. Rozhodnutí mluví za sebe. Takoví jsou Rusové dnešních dnů. Dnes opět mnozí vinu za Katyň popírají. Katyň nebyla zdaleka největším komunistickým zločinem. Komunista Pol Pot dokázal vyvraždit v nedávné době milion nevinných občanů.
Byli vybíráni k popravě například podle nošení brýlí. Kdo je nosil, byl zavražděn tak, že mu doslova podřízli krk.
V třicátých letech minulého století se ruští a ukrajinští rolníci bránili vstoupit do kolchozů. Právě do těch, o kterých Gottwald lhal: „U nás nikdy kolchozy nebudou“. Jen se zmocnil vlády pomocí těch, co mu uvěřili, kolchozy zavedl.
Stalin odpor proti kolektivizaci zemědělství vyřešil rázně. Miliony rolníků i s rodinami zatkl. Byli násilím přivedeni na svá pole a v prostoru, vymezeném provazy je nechal bez přístřeší, potravy a vody zemřít hlady. To nebyl hladomor, to bylo vraždění hladem. Tak zemřelo podle odhadů – záznamy se nevedly, žádné procesy neproběhly – 10 až 30 milionů mužů a žen. Co se stalo s jejich dětmi, nevím. I kdyby přežily, čekalo je jen utrpení. Nálepka potomků kulaků jim zůstala celý život a byly stále považovány za třídní nepřátele.
Proč o tom píši? Například proto, že někteří nepraví učitelé nám stále tvrdí, že tento svět je božský a nutí se nás do něho zaplétat. Nepravdivě učí, že když nebudeme rozlišovat, ale budeme se s každým bez rozdílu objímat, že svět se změní v ráj. Zlý člověk naše objetí využije k tomu, že nám vrazí nůž do zad. Někdy dokonce doslova.
Katyň a komunistické zločiny obecně ukazují jasně, jaké síly ovládají tento svět. V božském světě by nic takového nebylo možné. I když dobro dosáhne někdy dílčího a dočasného úspěchu, cesta k němu je plná umučených a zavražděných obětí.
Uvědomme si tuto pravdu plně a věnujme veškeré své síly i čas dosažení vysvobození. Všimněme si, že tito lidé byli pohlceni zločineckou mašinérií, aniž by ji proti sobě nějak popudili nebo dokonce proti ní bojovali a že neměli ani tušení, co je čeká.
Toto vše musel každý komunista, i ti čeští vědět. Pokud i pak poslušně podporoval politiku strany, nemá omluvu. Komunisté a jejich příznivci - mezi něž patří i avatáři, nás neustále zavalují lhaním o ušlechtilosti komunistických ideálů, jak nám za komunistů bylo dobře, že nikoho nepronásledovali a podobně.
Lžou, stejně jako lhali o hladomoru v třicátých letech, o Katyni, o tom, že kolchozy nebudou a v nesčetných dalších případech.
Přes tyto ověřené pravdy komunisté svým lhaním ve velkém a pomocí propagandy získali v minulosti mnoho příznivců, kteří se tím nechali oklamat. Tato propaganda trvá i dnes. Stačí si přečíst články na KV, což není zdaleka jediný případ.
Dokud tato propaganda trvá, je nezbytné ji neustále vyvracet i za cenu stálého opakování, aby se její účinnost alespoň z části zmenšila. Ponechat ji nerušeně působit, znamená napomáhat jejímu šíření a ohlupování lidí. Kam to vede, jsme viděli: Katyň, vraždění milionů lidí hladem, Pol Potova genocida, popravy gen. Píky, M. Horákové a další včetně násilné kolektivizace. To vše je ta komunistická ušlechtilost. To není selhaní jednotlivců, jak se nám namlouvá. Zločinnost komunismu vězí v jeho samé podstatě: v popření existence Boha a v učení o nenávistném boji proti všemu, co je skutečně a někdy dokonce zdánlivě, proti komunismu. Komunismus je doslova satanské náboženství nenávisti, které popírá Boha a nic víc. Taková je pravda.
Ti, kteří něco takového hájí, jsou pod vládou zla, i když lstivě předstírají opak. Jak jsme viděli, neustálé lhaní je jeden z hlavních rysů komunismu i samotných komunistů. Lhát a lákat nemyslící důvěřivce na sliby, které nikdy ani splnit nechtějí, jim jde výtečně. Kdo tuto pravdu nevidí nebo vidět nechce, je již v moci zla a také zlo pomáhá šířit. Není vůbec ušlechtilý, ale zlý!