Německé umění genocidy
Jiří Vacek
Němci se řadí i na přední místo na světě v umění genocidy jiných národů.
Až na malý zbytek Lužických Srbů vyvraždili všechny Polabské Slovany a uloupili jim jejich zem. Lužické Srby dnes již nevraždí. Ti prostě vymírají v jejich zemi. Ač jsou původními obyvateli, kteří sídlí ve své zemi dlouho před Němci, nemají jako národ nárok ani na sebeurčení ani na autonomii, prostě na nic. Ani na holou existenci.
Němci je dnes likvidují tím, že jim zavírají jednu školu za druhou. Důvod? „Je vás málo, proto se vaše školy nevyplatí. Musíme šetřit. Školu zavřeme, choďte do německé.“ Šetřit se přece musí.
Právo na sebeurčení zřejmě mají výhradně jen Němci sami a nikdo jiný. I tam kde na jeho uplatnění nemají nárok, protože jsou přistěhovalci, kteří se dobrovolně usadili v cizí zemi a přijali poddanství a občanství cizího státu a povinnosti s tím spojené.
Tak jako několik milionů přistěhovalců například Čechů, Poláků, Irů i dalších v USA nemá samozřejmě nárok na sebeurčení ani autonomii, tak na ně nemají nárok Němci ani u nás, ani v Polsku ani nikde jinde.
Přesto zrazují státy, které jim dovolili usídlení a rozbíjí je ve snaze o připojení k Německu.
V genocidě Židů zavraždili asi 7 milionů Židů. K tomu větší počet Romů.
Českou genocidu začali již Mnichovem, kdy po záboru pohraničí bylo Němci mnoho Čechů rovnou zavražděno, přes 100 tisíc vyhnáno z vlastní země, české školy zavřeny a české podniky uloupeny českým majitelům. Pokračovali v ní po celých 6 let okupace. „Konečné řešení“ mělo přijít ze strategických důvodů až po válečném vítězství. I tak Němci zavraždili 360 tisíc Čechů.
Obdobně trpěli Poláci. Těch Němci povraždili 6 milionů. Oběti bývalého SSSR se počítají na víc než dvě desítky milionů – asi 24.