Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Když sledujeme naše sdělovací prostředky, snadno můžeme nabít dojem, že vražděni byli pouze Židé. O jiných obětech se nemluví nebo se ztráty zlehčují vyvoláváním dojmu, že například Češi jsou stejní jako Němci pro spravedlivou, ale velmi omezenou odvetu, které se Němcům na konci války dostalo.

Ve skutečnosti každý německý voják byl za války zločincem, protože vedl nevyprovokovanou válku proti ostatním národům a státům Evropy. Byl dokonce i vrahem.

Němci vraždili za války rádi a ve velkém. Nejen nešetřili ani malé děti a ženy, ale často se právě na ně zaměřovali, jak dokazuje i případ lidických dětí. Byly všechny vyvražděny na rozdíl od matek, které byly „pouze“ poslány do koncentráku.

Proto jsou nesmírně poučné seriály, které vysílá ČT2. Zejména „Největší tankové bitvy“ a „Kolaborovali s nacisty“. V únoru televize vysílala dvě pokračování „Tankových bitev“ a „Bitva o Ardény“.

Poslední pořad je i poučný v tom, jak nás komunisté obelhávali: „Němci se západním spojencům vzdávali bez boje“. Typicky komunistická nestydatost.

V prosinci 1944 se Hitler naposled pokusil zvrátit výsledek války a v belgických Ardénách vrhl proti spojencům 1700  tanků a 200000 vojáků.

Nepřipravení Američané začali ustupovat a zde se projevila pravá povaha Němců. Německý voják, přímý účastník v seriálu v dnešní době s radostí vzpomíná: „Pak už jsme Američany hnali“. Myslí ještě dnes jako stoupenec Hitlera.

Když je Američané zastavili a hnali zpět, tak ještě dnes po tolika letech tvrdí, „že je při životě držela jen víra“. Víra v Boha? Nikoliv. Víra v Hitlera, v jeho sliby, že zázračnými zbraněmi válku ještě vyhraje. Tento „pamětník“ ani v nejmenším nelituje utrpení a hrůzu, kterou způsobili napadeným zemím – zde Belgii a Belgičanům. Ani slovo o zločinech, kterých se  v Ardénách tehdy dopustili. Jediné, koho lituje, jsou jeho spolubojovníci, kteří uhořeli v tanku.

Za dočasně postupujícími německými tanky šli „vyčišťovací“ oddíly. V městečku Stavelot se jeho obyvatelé – děti, ženy, muži – Belgičané ukryli do sklepů svých domků. Němci šli dům od domu a do každého sklepa naházeli bez zkoumání granáty. Takto zavraždili přes 150 dětí, žen a mužů. Na kameru tu hrůzu líčila přímá svědkyně, která v té době byla dítětem.

Němci zabouchali na dveře jejich domu. Její maminka jim otevřela a řekla německy, že v domě jsou pouze civilisté. Němci jí zastřelili. Střelili i otce, který jí držel v náručí. I ona dostala kulku. Zachránilo jí jen to, že oba upadli v bezvědomí na zem.

V této ofenzivě se Němci vůbec nezdržovali braním  zajatců. Na místě je stříleli. To dělali běžně.

Aby rozvrátili americkou armádu, oblékli několik desítek německých vojáků do amerických uniforem a vysadili je do amerického týlu, kde vyvolávali chaos.

Dopouštěli se i celé řady podvodných lstí. Mladík v německé uniformě zvedl ruce před tankem, že se vzdává. Tak upoutal jeho pozornost. Nedaleko ukrytí Němci tank pak zničili. Dodnes se tito „rytířští“ vojáci, za které se vydávají, pyšně hlásí ke svému válečnému hrdinství.

Obdobné zločiny páchali Němci v Belgii již za prvé světové války. S oblibou přibíjeli belgické vesničany na vrata jejich usedlostí.

Ještě hůře si počínali Němci v Řecku. Za jednoho zabitého svého vojáka zabíjeli 20 – 50 řeckých civilistů, včetně žen. Na konci války takto vybíjeli a vypalovali celé vesnice. Mezi těmi, kdo tyto zločiny páchal byl i Kurt Waldheim, tehdy důstojník Wehrmachtu, kterého si Rakušané zvolili později za prezidenta. Jeho minulost jim nevadila. Pro mnohé byla spíš doporučením.

V Řecku Němci takto zavraždili 600 000 Řeků včetně žen a dětí.

Není divu, že Řekové dodnes nemají Němce rádi, když jim navíc při ústupu zničili, co mohli: nádraží, továrny, elektrárny a podobně. I zde jako u nás byl nástrojem utlačování nedostatek potravy. Uměle vyvolali v městech hladomor, který si vyžádal čtvrt milionu mrtvých.

Za dnešními bouřemi Řeků proti vedení EU, které je v rukou Němců, stojí i jejich stále živé vzpomínky na prožité válečné utrpení. Navíc tvrdí, že za to vše nedostali od Němců žádnou náhradu, stejně jako my.

Údaje viz ČT2, „Kolaborovali s nacisty“, 14.2.2012.