Němci o sobě
Jiří Vacek
Velmi doporučuji zhlédnutí současného německého třídílného filmu „Válečná generace“. První díl vysílal 2. program České televize v sobotu 24.10. ve 20 hodin. Film líčí osudy skupiny mladých německých přátel, mužů i žen za války přesně takové, jací byli: plně pod vlivem Hitlerových názorů. Těm ze začátku dokonce podléhá i otec jednoho z nich, Žid. Věřil, že když věrně bojoval za Německo, nic zlého se mu nemůže stát. Teprve za dlouho pochopil, jak se mýlil.
Jeden z přátel, mladý Žid, je podveden gestapákem, který mu záludně obstará pas, aby mu jeho přítelkyně byla po vůli, ale končí na cestě do koncentráku. Druzí končí jako vojáci Wehrmachtu v Rusku, ženy jako ošetřovatelky s nimi. Film ukazuje masové zločiny, kterých se tam všichni Němci denně a bez jakýchkoliv zábran veřejně dopouštěli. Jeden důstojník střelí do hlavy židovskou dívku jen proto, že je Židovka; Židé nemají nárok na život. Jiný německý důstojník, byť i s váháním, zastřelí na rozkaz ruského zajatce. Výmluvná je scéna hromadného hrobu, ze kterého prosakuje krev zavražděných. Německá ošetřovatelka neváhá prozradit skrývající se židovskou lékařku a tak ji odsoudí k smrti.
Pro Němce neměli občané obsazeného Ruska nebo Ukrajiny žádnou cenu. Byli pro ně méně než zvířata a jejich zabíjení nepovažovali za nic špatného i když se některým nelíbilo, přece se jej poslušně zúčastnili. Mnozí se již těšili, jak se po vyhrané válce v Rusku usídlí, zaberou velký kus země a stanou se velkostatkáři, jak jim Hitler slíbil. Neviděli v tom vůbec nic zlého.
To bylo v jejich očích ono „bránění vlasti“, kterým se ještě dnes ohánějí vojáci Wehrmachtu v současných dokumentárních filmech z dob války. Všichni byli svolní s tímto vražděním a neviděli v něm nic zásadně zlého. Vraždili přece pro svou vlast.
I pro nás má film velkou vypovídající hodnotu. Naši, sudetští Němci bojovali 6 let po statisících v řadách těch, kteří takto vraždili. Nebyli jiní, ale stejní, vraždili jako oni a ve vztahu k Čechům byli ještě horší, než říšští Němci. Vylévali si svou nenávist k nám, jak jen mohli a těšili se, jak po vyhrané válce nás zlikvidují a zmocní se jednou pro vždy celé naší země.
To, že nás obviňují a dělají z nás, obětí zločince, jen dokazuje, že v počínání nacistického Německa a v zločinech, které páchalo, nevidí nic zlého. Jsou hluboce přesvědčeni o své rasové nadřazenosti, která jim k tomu dává právo. Naopak odvrací od těchto zločinů proti lidskosti pozornost, když obviňují nás. Ve své většině se jako vojáci Wehrmachtu chovali přesně tak, jak film, který natočili Němci o sobě, pravdivě ukazuje.
Proto ze všech těchto a dalších důvodů bylo naprosto správné, že byli Němci po válce odsunuti. Představa, že by takový voják Wehrmachtu, který se podílel na zločinech, které film ukazuje, měl být rovnoprávným občanem Československa stejně jako vězeň z koncentračního tábora, je skutečně úděsná.
Kdo něco takového požaduje, jen dokazuje, že mu zcela chybí potřebné morální vědomí. Svým počínáním nepřímo tyto zločiny zastírá a obhajuje. Podle něho nešlo o nic zlého. Není to nic jiného, než obhajoba nacismu a jeho zločinů, která se skrývá za maskou humanismu. Ten trik o trpících Němcích využíval s velkým úspěchem již před válkou Hitler. Tato lež působí i na lidi, kteří nejsou schopni samostatně myslet a vidět pravdu takovou, jaká je, dnes znovu. Ti, co nám líčí Němce i ty naše odsunuté jako slušné a nevinné občany nám lžou, jak uvedený film názorně ukazuje. Slušní a nevinní lidé nevraždí ani vraždění netolerují.
Tuto pravdu jen potvrzuje řádění zfanatizovaných sudetských Němců v době Mnichova v roce 1938, když před nimi muselo do vnitrozemí utéci několik set tisíc Čechů doslova s holýma rukama, jen aby zachránili holé životy.
Tehdy ještě před uzavřením mnichovské dohody sudetští Němci ve spolupráci s Wehrmachtem vyvolali skutečnou ozbrojenou vzpouru proti Československu a zmocnili se vlády v několika pohraničních městech. Například Aš byla obsazena ozbrojenými sudeťáky, tak zvaným Freikorpsem a Wehrmachtem ještě před podpisem mnichovské dohody.
Z těchto důvodů bylo Československo právně ve válečném stavu s Německem již od října 1938, což jsem doposud nevěděl. Zřejmě se tato pravda jako nepohodlná před námi tají.
Pro nás válka nezačala přepadením Polska 1. září 1939, ale již v říjnu 1938. Je zřejmé, že na konci války naši Němci byli naprosto stejní jako v roce 1938; nebyli jiní ani po celou válku, kdy nadšeně pod vedením Hitlera válčili a vraždili s cílem „konečného řešení“ problému Židů, Čechů a zřízení Velkoněmecké říše na území Ruska a Ukrajiny.
Bylo by sebevraždou Československa, kdyby takové lidi ponechalo ve svém státě.
Více informací o filmu: http://www.csfd.cz/film/302595-valka-generaci/zajimavosti/?type=film