Měli jsme se s Němci dohodnout
Jiří Vacek
Vytrvalí nepřátelé všeho českého a omlouvači německých zločinů mají novou zbraň, tvrzení: „Měli jsme se s našimi Němci dohodnout“. Lžou jako vždy.
Rakušáci i Němci se s námi mohli dohodnout po celých 300 let, kdy nám po bitvě na Bílé hoře vládli. Nejen to neučinili, ale snažili se po celou dobu ničit jakékoliv projevy české státnosti. Svou vládou ohrozili i prostou existenci našeho národa. Pod jejich vládou se ocitl v ohrožení, že vymře. Ani mnozí naši buditelé nevěřili, že se jim podaří národ před vymřením zachránit. Češi si nesměli vládnout a v jejich vlastní zemi byla úředním jazykem němčina. Nechtěli se s námi dohodnout, ale vehnali nás do prvé světové války, ve které padlo několik set tisíc Čechů a země byla naprosto válkou vydrancována. V Čechách byl za této války hlad. Rakouská vláda nejen nezajistila ani minimální příděly potravin pro Čechy, ale násilím posílala jeden vlak obilí do vlastního Rakouska za druhým. I za války, ve které jsme byli nuceni bojovat za německé plány na ovládnutí Evropy, nás strašlivě vykořisťovali.
Proto jsme jako jediné možné řešení zvolili vlastní stát. Měli jsme na něj plné právo, stejně jako Němci na své státy.
V Československu jsme Němcům nabídli plnou rovnost s námi. Měli všechna lidská a občanská práva jako my. Udělali jsme to, co oni nebyli ochotni udělat: brát nás jako rovnoprávné občany v naší vlastní, české zemi.
Němcům se nelíbilo žít v demokratickém Československu, být jeho rovnoprávnými občany, ale chtěli nám vládnout dál jako dřív. Proto se bouřili a snažili se náš samostatný stát zničit a připojit část země, která je přijala jako přistěhovalce a na které jim dovolili se usadit, k okolním státům: k Německu a vlastnímu Rakousku.
V této snaze pokračovali po celou existenci svobodného a demokratického Československa. Henlein a jeho přívrženci celé roky zrazovali náš stát nacistickému Německu.
Po celou 2. světovou válku naši Němci nadšeně za toto Německo a Hitlera v jeho čele bojovali. Horlivě se podíleli na plánovitě probíhající genocidě českého národa, která měla být dokončena po vítězství ve válce.
Naši Němci měli vždy jedinou snahu: vládnout nám ve svůj prospěch. Současně nás strašlivě nenáviděli a pohrdali námi jako s méněcennou rasou a v souladu s tím se i chovali. Kromě jiného jejich oblíbenou zábavou v Brně bylo chodit se dívat na popravy českých vlastenců v Kounicových kolejích.
A s těmito lidmi jsme se měli dohodnout? Na čem? Je dohoda s lidmi, kteří se dohodnout nechtějí a vyznávají nacistické názory, vůbec možná? Neměli se spíš dohodnout v naší zemi Němci s námi? Neuzavřeli snad s námi dohodu již tím, že se do zemí Českého království nastěhovali a přijali tak poddanství českým panovníkům a českému státu?
Dokonce i přes tyto skutečnosti jsme se s našimi Němci za prvé republiky dohodnout chtěli. Vyjednávání nikam nevedla, protože se Němci dohodnout nechtěli. Kladli nesplnitelné požadavky jeden za druhým, jejich splnění by znamenalo přímé ohrožení samotné existence republiky. Například požadovali dostat pod svou vládu obce, kde bylo víc než 50% Němců, což v praxi znamenalo, že by statisícům Čechů ve vlastním státě znovu vládli Němci. Navíc stále tajně vyjednávali s Hitlerem. Spojili se s ním dlouho před rokem 1938. Chtěli přesně to, co on. Zničit náš samostatný stát.
Jejich odsun byl výsledek jejich chování. Spojili se s naším nepřítelem, který počal plánovitě uskutečňovat naši genocidu již od roku 1938 s cílem jejího dokončení po vítězné válce. Stalo se tak jim pro jejich zločiny právem.