Kdo byli partyzáni?
Jiří Vacek
Ve čtvrtek 28. dubna 2011 v 20.00 ČT2 vysílala další pořad překrucující dějiny vztahů Němců a Čechů.
V pořadu byli hrubě napadeni bojovníci proti nacistům – partyzáni.
Partyzáni byli lidé, kteří opouštěli relativní bezpečí a teplo svých domovů a vrhali se do velmi nerovného boje s Wehrmachtem. Byli mezi nimi i uprchlí vězňové z koncentračních nebo ze zajateckých táborů. Také odbojoví pracovníci, kterým hrozilo zatčení. Utíkali k nim i lidé před nasazením na nucené práce v Reichu. V jejich řadách působili i parašutisté. Odcházeli do hor a lesů, kde strádali nedostatkem jídla, tepla, přístřeší. Žili neustále v ohrožení života v nerovném boji. Pokud byli zajati, byli nelidsky mučeni a nakonec zavražděni.
Pan redaktor se nestyděl nechat o nich mluvit nějakého také historika jako o lupičích, kteří šli jedině po zlatu. Takového vděku se dostává lidem, kteří doslova pokládali životy v boji proti Němcům.
To jsem již nevydržel a televizi vypnul. Takové programy, které přímo znevažují ozbrojený odpor proti nacistům a dělají z jejich odpůrců zločince vysílá Česká televize běžně za naše poplatky a není nikdo, kdo by se této skryté obhajobě nacismu postavil. Za německé peníze je v české republice možné vše, včetně hanobení odpůrců nacismu.
Obdobně jsou znevažováni i příslušníci revolučních gard, co byli dobrovolníci, často bojovníci z pražského povstání, kteří nahrazovali v té době se teprve tvořící československou armádu a obnovovali moc našeho státu v pohraničí plném Němců nepřátelských všemu českému.
Jejich odpor byl skrytý, ale často přecházel i do přímých střetů, kde šlo o život. V pohraničí se s pomocí svých soukmenovců, někdy i s pomocí řeholníků a jeptišek schovávali před spravedlností nejhorší kati českého národa – gestapáci, přední nacisté, esesáci a jim podobní.
Přívrženci nacistů pomlouvají například i vojáky Svobodovy armády, když na ně lživě svádějí napadení Němců v Praze po revoluci.
Je nezvratně prokázáno, že v té době ještě v Praze ani nebyli.
Němci tyto vojáky v mnoha případech, když padli do jejich zajetí, rovnou stříleli někdy dokonce za živa upalovali. Obdobně zacházeli s našimi sestřelenými letci. O tom však podle České televize a tisku se nesmí mluvit.
Není proto divu, že je sudeťáci neměli a nemají rádi. Nejhůře jsou na tom legionáři. Ty nemají rádi Němci, bolševici ani katolíci: legionáři přece zradili katolického, Bohem nám daného císaře pána.
Je pochopitelné, že se mezi těmito několika tisíci lidí nalezli i špatní lidé. Je zde vždy podstatný a zásadní rozdíl.
Německý teror byl terorem státním. Byl plánován a řízen tak, aby Češi byli nakonec vyvražděni a česká zem připadla Němcům. V přímé odvetě vyvražďovaného národa ze strany Čechů šlo vždy o státem neorganizované počínání. Byly to ojedinělé případy, které se vyskytovaly v době několika měsíců po skončení boje.
Ze strany Němců jejich loupení, vypalování celých vesnic, vraždění žen a dětí trvalo 6 let a bylo organizováno a plánováno přímo německým státem.
Nakonec: pro Němce, kteří se z Reichu k nám přestěhovali po zřízení Protektorátu, aby vládli podle nich méněcenné rase Čechů, platí: Měli jste zůstat doma. Nikdo vás nezval.
Pro sudeťáky a občany německé národnosti, kteří měli československé občanství platí: Neměli jste se dopustit vlastizrady a spolupráce se státem, se kterým bylo Československo ve válečném stavu a dokonce bojovat v řadách Wehrmachtu proti svému státu a zabíjet československé občany.
Spoléhali jste se na Hitlera, že vyhraje, Čechy vyvraždí a vy se nebudete muset za své zločiny nikomu zodpovídat. Nejen, že jste stát, jehož jste byli občany nebránili, ale dělali jste vše, aby nebyl nikdy od nacistů osvobozen.
Není pravda, že Hitler naše Němce zneužil. On je využil a oni jej rádi poslouchali a to ještě tehdy, když již jejich prohra byla zřejmá. Pouze jim slíbil, že obnoví moc nad Čechy, kterou za Rakouska nad námi měli a opět budou vládnoucím národem.
Němci nikdy nechtěli s námi žít jako rovní s rovnými, ale vždy se snažili všemi způsoby nám vládnout a to po svém.
V naší vlastní zemi z nás udělali občany 2. třídy. I němčinu za Rakouska v českých zemích nadřadili jako státní jazyk nad češtinu bez jakýchkoliv zábran.
I maďarský voják se mohl svému veliteli hlásit svou řečí, český, ale ani slovenský voják nikoliv. Právě po těchto starých, pro Němce dobrých časech se jim stýskalo a proto se přidali k nacistům.
Opovrhli československou demokracií a zvolili nacistickou diktaturu s její rasistickou ideologií, gestapem a koncentráky.
Ponechat takto smýšlející a hlavně jednající menšinu ve společném státě bylo ve světle zločinů genocidy, na kterých se i aktivně podíleli, nemožné. Znamenalo by to trvalé ohrožení naší samostatnosti a státnosti.
Případ Maďarů, které se nepodařilo ze Slovenska odsunout jen dokazuje, jak oprávněný jejich odsun byl.
Nevěřme, že dnes jsou Němci jiní.
Právě probíhá v Bratislavě mistrovství světa v hokeji. Dnes ráno (2.5.2011) ve zpravodajství Radiožurnál uvádí: „Němečtí fanoušci v Bratislavě skandují: „My jsme tu doma.“
Tak to jsou ti noví Němci. Když čtu Lidové noviny nebo se dívám na – podle názvu – „Českou televizi,“ tak se mi zdá, že Němci jsou doma i v Čechách.