Jak nám bylo dobře za Rakouska
Jiří Vacek
Čeští katolíci, kterým jsou mocenské zájmy jejich církve nade vše, včetně zájmů vlastního národa, neustále opěvují zlaté časy starého Rakouska.
Proč? Protože nám vládli Rakušáci společně s Rakušáky ovládanou církví. Vládli nám se stejnou totalitou, jako komunisté. Ti nám alespoň nebrali jazyk ani nás nehnali na válečná jatka jako Rakušáci a jimi ovládaná církev.
Doklady o tom nalezneme v knize „Opožděná svědectví – Mnichov a ČSR 1938“. Kniha obsahuje 110 výpovědí pamětníků o zločinech Němců za války, ale i podobné vzpomínky na „staré dobré Rakousko“.
Na straně 153 nalezneme informace o tom, jak byly české děti ve vlastní zemi násilím poněmčovány.
Když maminka pana S. Jandy bydlela v místě, kde české školy nebyly – bylo to v Čechách – mohla být sice vyučována česky, ale pod podmínkou, že prvé dítě z české rodiny muselo povinně do školy německé. Teprve druhé dítě mohlo chodit do české školy.
Tak se české děti musely střídat v povinné návštěvě německých škol.
To bylo úředně prováděné poněmčování Čechů. Ve své vlastní zemi neměli ani to základní národní právo, vzdělávat se ve svém rodném jazyce.
Nekatolíci byli v Rakousku ve stejném nebo dokonce horším postavení než nestraníci za vlády komunistů. Navíc údaj o vyznání byl (v dokladech) povinný, takže se o každém nekatolíkovi dobře vědělo.
Toto vše a mnoho dalšího se Rakušáci dopouštěli spolu s katolíky na českém národě. Vydávat tuto dobu za zlatou pro Čechy, je skutečná sprostota.
Myslí si katolíci, že jim toto opravdu prospívá? Jak toto lhaní a nelásku k bližním srovnávají s křesťanstvím? Nebo to katolické je jiné?