Jak bychom dopadli?
Jiří Vacek
Jak bychom dopadli, kdybychom poslechli pány Pitharta a Schwarzenberga a další jim podobné a nechali se poněmčit a nerozbíjeli Rakousko, je snadné si představit.
Spolu s Rakouskem, které v roce 1937 připojil Hitler za nadšeného souhlasu Rakušanů ke své Říši, octli bychom se přímo v Hitlerově moci. Češi by narukovali do Wehrmachtu a stejně jako v roce 1914 by se vydali dobývat Evropu, aby v ní mohli vládnout Němci. Dopadli bychom jako oni.
Pak bychom se mohli spolu s Němci a Rakušany chlubit, že jsme během 20 let vyvolali a vedli dvě zločinné světové války, ve kterých by i naší vinou zahynulo celkem více než 70 milionů lidí, z nichž část bychom sami jako Němci zavraždili. Také bychom se mohli chlubit geniálně vymyšlenými továrnami na smrt, koncentračními tábory, kde za nelidských podmínek bylo mučeno a nakonec zavražděno mnoho milionů nevinných lidí včetně dětí a kojenců.
Tím vším bychom se mohli jako Němci a součást německé Říše chlubit. Jaká škoda, že jsme poslechli naše buditele, obnovili své národní vědomí a získali samostatnost! Takto si nemůžeme nárokovat německé zásluhy.
V tomto světle musíme vidět rady těchto „přátel Čechů“ i to, kam by nás dovedli. Kam by směřovali, kdyby uspěli ve volbě za našeho presidenta, je také zřejmé. Byli bychom v lepším případě opět ovládáni Němci jako za „dobrého“ Rakouska.