Jací Němci byli a jsou?
Jiří Vacek
Němci jsou naším mocným a velkým sousedem. Proto pravdivé informace o jejich chování jsou pro nás zásadně důležité.
Následující výňatek je ze čtrnáctideníku českého svazu bojovníků za svobodu z 6. srpna 2014, č. 16. Viz článek “Nucená práce”, autor Karel Štusák. Z článku vyjímám:
Masakry a převrácení
Jako příklad bestiality i naprostého převrácení faktů o vině a odpovědnosti je na výstavě prezentován případ z německé obce Hirzenhain v Hesensku. Jen několik hodin před vstupem amerických vojáků do obce tu jednotka SS postřílela na kraji lesa sto nuceně nasazených polských a ruských žen a hodila je do velice mělkého hromadného hrobu. V létě 1945 ho Američané objevili, přinutili místní, kteří se vše před vojáky snažili tajit, aby hrob exhumovali a oběti pohřbili na místním hřbitově, jejich hroby byly označeny kříži i jmény.
V roce 1960 byly z nařízení německých Úřadů sneseny všechny ostatky z válečných hrobů na jeden hřbitov, a tak se stalo, že oběti byly pohřbeny spolu s příslušníky SS a německými vojáky. Jejich hroby byly označeny tabulkou neznámí mrtví války. Náprava byla provedena až v devadesátých letech.
Bezprostředně po válce osudy nuceně nasazených Němce nezajímaly. Výstava se věnuje i faktu, jak se Němci začali vnímat jako oběť – poválečného „vyhánění“, oběť zničující letecké války, oběť libovůle justice vítězů. Výmluvné je foto demonstrace z roku 1951 za propuštění osob odsouzených v norimberském procesu. Tato demonstrace byla narušena Židy, demonstranti na ně začali útočit a vykřikovat ono známé Juden raus! Policie bitkám mezi demonstrujícími zabránila tak, že Židé, kterým se demonstrace na podporu válečných zločinců nelíbila, byli zatčeni. Konec výňatku.
Když sledujeme dokumentární filmy z 2. světové války, které byly natočeny v naší současnosti, tak se opakovaně dozvídáme od bývalých, ale žijících německých vojáků: Svou účast ve 2. světové válce hodnotí mnoho z nich takto: “Bojovali jsme za svou vlast”. Za jakou vlast přesně bojovali, je zřejmé z citovaného článku. Byl to právě Wehrmacht, který páchání těchto zločinů svou silou nejen umožňoval, ale také se jich i přímo zúčastňoval.
Byli to právě oni stateční rytíři Wehrmachtu, kteří, ač válka byla prohraná, vyvraždili téměř milion dětí, žen i mužů Varšavy a město doslova srovnali se zemí.
Například vraždění zajatých spojeneckých vojáků a zvlášť letců, bylo velmi časté. Mnozí byli před svou smrtí i strašlivě mučeni. Nikdo z těchto “bojovníků za vlast” proti těmto zločinům neprotestoval.