Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

ČT2 a také Prima zoom v těchto dnech několikrát uvedly dokumentární film o 2. světové válce „Hitlerovy děti“. Zdůrazněme: je to film německý a byl natočen v roce 2013 neboli podává příklad dnešního německého myšlení. Natočili jej Němci a také v něm vypovídají německé ženy o sobě a o svých osudech za války. Těm je film výhradně věnován.

Co se z filmu dozvíme? Hitler něco jako ženskou rovnoprávnost naprosto neuznával. Jasně a veřejně v projevech říkal: „Žena má být podřízena muži a jejím posláním je rodit vojáky pro Německo“. V souladu s tím se také k ženám choval. I svůj vztah k Evě Braunové před veřejností tajil. Ta se o svém postavení vyjádřila: „Žiji ve zlaté kleci“.

Přesto německé dívky a ženy Hitlera fanaticky milovaly, věřily mu na slovo a také jej poslouchaly. Jedna německá žena vypráví: „Jednou mě Hitler pohladil po tváři. Proto jsem se rozhodla, že si ji již nikdy neumyji“.

Jiná žena ještě v roce 2013 ve filmu říká: „Poláci nás napadli a proto jsme se přece museli bránit“. Jinak svorně jedna jako druhá prohlašují: „Nic o nějakých nesprávnostech jsme nevěděly“.

To je pro Němce typické: napadnou Polsko, Francii, Anglii, Belgii, Dánsko, Norsko, Jugoslávii, Řecko, SSSR a další státy. Všude vraždí, loupí, kradou, vypalují a ničí bombami celá města, ale oni o žádných nesprávnostech nevěděli. V jejich očích útočná válka není zločin, ale oprávněný prostředek jak nastolit práva Němců jako nadřazené rasy vládnout těm druhým, méněcenným.

Zprávy v německém tisku o uzavření českých vysokých škol, zavlečení studentů do koncentráku, vyhlazení Lidic, Ležáků, stovky denně popravených, které zveřejňovaly noviny atd., to vše bylo podle nich v pořádku. Celý svět věděl o vyvraždění Lidic, jen německé ženy nevěděly, co němečtí muži dělají nebo to považovaly za správné, což platí o odvlečení 1200 studentů do koncentráku a mnoha dalších německých zločinech. V SSSR řádilo několik milionů německých vojáků, kteří jezdili na dovolenou domů a vyprávěli, co se tam děje – to nebylo nic nesprávného.

Na podzim 1938 po Mnichovské dohodě, když již Hitler nepotřeboval klamat veřejné mínění, vypukl ve všech německých městech obrovský pogrom na Židy, známá křišťálová noc.

Hordy Němců zapalovaly synagogy, bily Židy, dokonce je i zabíjely. Rozbíjely jim obchody a vykrádaly je.

Německé ženy buď o ničem nevěděly nebo v tom neviděly nic nesprávného.

Dokud Němci bombardovali Varšavu, Rotterdam, Londýn, Stalingrad a stovky dalších měst, vše bylo v pořádku. I německé ženy s nadšením zpívaly „Den wir fahren gegen England“ – letíme bombardovat Anglii.

Když začaly spojenecké nálety na německá města, najednou tyto letce nenáviděly a když jim padli to rukou, tak je lynčovaly.

Celou válku německé ženy věrně sloužily Hitlerovi. Tři miliony jich pracovalo až 60 hodin týdně ve zbrojařských továrnách. Půl milionu jich sloužilo dokonce dobrovolně ve Wehrmachtu.

Film se velmi věnuje také znásilňování německých žen na konci války Rusy. Neřekne však ani slovo o tom, kolik žen znásilnili němečtí vojáci v SSSR. Rus Němku znásilnil, ale nechal ji žít. Němec Rusku znásilnil a pak zavraždil ji i její dítě a ještě vypálil celou vesnici. Co v Rusku Němci dělali, všichni dobře věděli. Proto také všichni na konci války před Rusy utíkali na západ, protože se báli odvety za své zločiny.

Německé ženy ve filmu z roku 2013 nic nevěděly a cítí se dnes zrazené. Kdo je však zradil, film neříká. Tito zrádci byli Hitler a jejich manželé a synové. V čem zradili? Nedobyli svět, jak jim slibovali a nepřinesli poválečný blahobyt, ve kterém by na ně pracovali slovanští otroci, kterým by vládli, pokud by je vůbec nechali žít. To však film naříká.

Představuje nám nebohé a bezbranné německé oklamané a trpící ženy se snahou vyvolat v nás soucit nad jejich osudem: nad tím, že Německo nevyhrálo válku, po které Češi a další národy měly být vyvražděny.

O utrpení 7 milionů vyvražděných Židů za války nepadne ve filmu ani slovo. Pro Němce utrpení dětí a žen bombardované Varšavy nebo Londýna vůbec neexistuje. Existují jen ubozí, trpící a oklamaní Němci.

Přímo se nabízí otázka: věří tvůrci filmu opravdu obrazu německých žen, který nám předkládají? Nebo jde o rafinovanou propagandu, která má učinit nevinné oběti z těch, které vůbec nebyly nevinné, ale poslušně a dokonce s nadšením podporovaly vraždění druhých národů svými muži a syny?

Německé ženy nebyly ani nevinné ani oklamané, ale zaslepené zlem, kterému podlehly: vidině svého rasově nadřazeného národa, jehož právem je vládnout nad ostatními méněcennými národy a dokonce je i z důvodů jejich podřadnosti vyvraždit.

Za celou válku protestovalo proti německým zločinům jen pár německých dívek svými letáky. Nenašly ve svém okolí nejmenší podporu a byly bez milosti popraveny. Ony věděly, ostatní ženy nikoliv?

Ke všem zločinům svých manželů a synů německé ženy nepřihlížely nečinně, ale ony je až do konce války usilovně podporovaly. Soucit s nimi proto není na místě. Ten je plně oprávněný s těmi, kteří byli německými oběťmi: s českými, anglickými, židovskými, polskými a všemi dalšími Němci zavražděnými dětmi, ženami i muži. Něco takového uvedený film a německé ženy, které v něm hovoří ani slovem nezmiňují. Ony nic nevěděly, ničím se neprovinily, ale byly oklamány a jsou hodné soucitu pro své utrpení. Zřejmě i ty, co sloužily jako dozorkyně v koncentračních táborech. Ty také zřejmě nic nevěděly.

Celý film je jen propagandistickým dílem německých nacionalistů. Nic víc. Když jej nezaujatě domyslíme a nenecháme se strhnout falešnou sentimentalitou, poznáme skutečné smýšlení některých dnešních Němců. Pohled skutečně děsivý. Po shlédnutí takových dokumentů, ve kterých ještě v dnešní době se veteráni Wehrmachtu chlubí, jak statečně bojovali za svou vlast a jak to těm Anglánům nandali nebo i  tohoto filmu, se musíme oprávněně ptát, jaké je skutečné smýšlení německého národa, co Němci vlastně pochopili. Na tom závisí i to, co od nich můžeme čekat.

To, co chtějí sudeťáci a jejich příznivci, není nic jiného než opět revanšismus, který se snaží zvrátit výsledky 2. světové války. Takový německý revanšismus jsme již prožili po prvé světové válce: vedl k ještě horší druhé světové válce. V dnešní době již nemusí jít o válku, jak ji známe. Celé státy a národy je možné si podmanit i jinými prostředky než samopaly.

Oni nevinní a trpící Němci nejsou přece nic nového. Tím ohlupoval svět již i Hitler. Ti, kteří mu uvěřili, nestačili později litovat.

Pokus autorů filmu vzbudit soucit s „nevinnými“ německými ženami na myslícího člověka selže. Pokud se tvůrci filmu snažili německý národ vykreslit jako nemyslící stádo slepě následující své zločinné vůdce za vidinou blahobytu panského národa, pro který ti méněcenní Slované otročí, pak určitě měli úspěch.