Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek, Jiří Krutina

Píší nám vojáci AČR

16. 2. 2012

Dobrý večer,

Obracím se na Vás se žádostí o laskavý souhlas použít některé pasáže z díla Ing. Jiřího Krutiny (Chtěl nás vyhubit, byl zabit) pro zpracování prezentace, která bude součástí zaměstnání (základní řády – kvalita života T- 20- Tradice armády jako základ pro utváření správných hodnot a bojových vlastností vojenského profesionála), výchovy vojenských profesionálů, příslušníků AČR. Součástí zaměstnání bude i projekce československého filmu "Atentát" z roku 1964.

Děkuji za možnost se v rámci svých duševních schopností seznámit s některými z Vašich knih a skvělých myšlenek. Vaše reakce na současné politické dění a chování představitelů katolické církve a představitelů státu je přesné a plně napomáhá a vede ke správnému rozlišování. Není nás mnoho, co se v přípravě vojenských profesionálů snažíme burcovat a vychovávat k úctě k tradicím a vlastenectví, aby se nezapomnělo, za co bojovali husité, legionáři v Rusku, Itálii, Francii, českoslovenští vojáci za 2. světové války na východní a západní frontě, a Vaše myšlenky a dílo nám v tomto úsilí napomáhají. Prezentace je součástí přílohy. Děkuji za odpověď.

S pozdravem "Pravda vítězí"

(Plný podpis a adresa.)

Ty neuvádíme, protože moc protičeských sil  v tomto státě je již tak velká, že nelze vyloučit šikanu autora za jeho názory.

Jsme neustále ohlupováni, že takové názory jsou „politicky nekorektní“. Zakrývat postupně prováděnou genocidu našeho národa Němci za 2. světové války je „politicky korektní“.

Jiří Vacek

Samozřejmě jsme náš souhlas poskytli. Vytvořené studijní materiály pro vojáky, do kterých jsem měl možnost nahlédnout, tak obsahují statě a myšlenky z textu Chtěl nás vyhubit, byl zabit s odkazem na náš web. To, že se překrucují dějinná fakta často velmi rafinovaně, aniž bychom si toho vůbec všimli, je vidět například i na samotné operaci Anthropoid, která vedla k odstranění zastupujícího říšského protektora u nás. V případě této vojenské operace se vžil pojem „atentát“, který použili sami Němci za protektorátu. Dnes dokonce lze v současném tisku rakouském nebo německém objevit i výraz „zavraždění“. Tím se automaticky přesunuje celý význam i chápání celé akce. Slovo „atentát“ se používá v případě teroristických útoků, nebo se tím obecně chápe spáchání „zlého“ činu. V tomto případě ale vůbec nešlo o atentát, ale zcela normální bojovou akci, mezi ozbrojenými složkami armády československé a okupanty, nikoliv o atentát. V akci se střetli pouze vojáci mezi sebou. Navíc po splnění úkolu, při útěku z místa akce nebyli zabiti žádní civilisté. Gabčík, který byl pronásledován osobním řidičem R.H, Kleinem, se jej zbavil dvěma zásahy do nohy, a přestože měl možnost jej zabít, neučinil tak. Tedy nešlo o „atentát“, ale o normální „zabití v bojové akci mezi vojáky“. Atentát, nebo dokonce „zavraždění“ je ve skutečnosti jenom neonacistická rétorika.

Podobně je to například v případě termínu pro „odsun“ bývalých spoluobčanů německé národnosti z východní Evropy po válce. Přímo v dokumentech z Postupimi je použit pojem „transfer“. Dnešní zástupci landsmančaftů hovoří o „násilném vyhnání“, nebo dokonce o „genocidě“. Opět jiná slova, která ale naprosto mění chápaný význam a mají tak moc měnit chápání širších souvislostí událostí.

Jiří Krutina