Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Zpráva z novin: „V úterý 15. 10. šestadvacetiletá žena z Ostravska pronikla do obchodní akademie ve Žďáru nad Sázavou, kde usmrtila šestnáctiletého mladíka, který bránil své napadené spolužáky, a pobodala další lidi“.

Podle informací ČT tatáž žena útočila už před dvěma lety ve škole v Havířově. Po pobytu v uzavřeném psychiatrickém zařízení byla na návrh nemocnice soudem propuštěna na svobodu jako vyléčená. Vzápětí se dopustila vraždy.

Ze všech zpráv o tomto neštěstí, které jsou zveřejněné, vyplývá, že nedošlo k porušení platné zákonitosti. Závěr je proto zřejmý: tyto zákony jsou špatné, protože umožňují vraždění slušných, nevinných lidí.

Soudce, který vražedkyni na svobodu propustil, dostal v televizním zpravodajství, které jsem sledoval, otázku, jestli se již s něčím takovým setkal. Snad milion diváků televizních zpráv slyšelo odpověď: „Ano, setkal. Znám případ člověka, který se dopustil vraždy, odseděl si trest, a po propuštění vraždil znovu“.

Sám vím, že případ, kdy vrah po propuštění opět vraždí, se již opakoval vícekrát. Pseudohumanisté nám naopak lžou, že zavedení trestu smrti nikde nevedlo ke zmenšení počtu vražd. Ve skutečnosti vedlo, protože popravení vrazi již znovu nevraždili, jak se u nás stává.

Také jsme obelháváni, když se nám říká: „Nikdy nelze vyloučit omyl“. Jaký omyl, když před očima mnoha svědků vrah vraždí samopalem?

Naše zákony jsou skutečně takové, že umožňují vrahům a psychicky nemocným znovu páchat bez překážek nejhorší zločiny včetně vražd. Pseudohumanisté jsou přesvědčeni, že práva vrahů, zločinců a psychicky nemocných jsou nadřazena právům slušných lidí na holý život a bezpečí.

Proto mohou například u nás patnáctiletí zločinci do nekonečna a beztrestně páchat loupežná přepadení bezbranných, starých žen a ještě se vysmívat policistům, že na ně nemohou. Podle pseudohumanistů jsou to nevinné děti.

V Anglii například je vrah vždy vrah, lupič lupičem a nic víc, a jako s vrahem a lupičem se s ním i zachází, i když mu ještě není patnáct. Prostě jde do vězení, kam také patří, aby své činy nemohl opakovat. Nechávat takové zločince beztrestně loupit, nebo dokonce vraždit nevinné slušné lidi, je nadřazováním práv zločinců nad práva slušných lidí včetně dětí na holý život.

Toto je také příčina všech nepokojů, které se zcela mylně označují za „rasové“. Ve skutečnosti je za nimi marná snaha slušných lidí prosadit svá práva na klidný život v bezpečí, včetně nerušeného spánku, bez obtěžování nekonečným hlukem těch „nepřizpůsobivých“, a ještě daleko horšími výtržnostmi. Právem se ptají, proč je stát nejen nedokáže ochránit, ale svým postojem, který skutečně nadržuje nepřizpůsobivým před slušnými, jen umožňuje beztrestně takové chování.

Pravda je zřejmá například ze srovnání s velmi početnou vietnamskou menšinou u nás. S nimi „rasové“ nepokoje nejsou, protože soužití s nimi je bez potíží pro ty slušné.

Vietnamci místo stížností na „rasový“ útlak a dožadování se nejrůznějších příspěvků a výhod pracují a chovají se slušně. Není proto důvod k nějakým protestům ani nepřátelství.

Pseudohumanisté doslova obracejí smysl práva a spravedlnosti. Nejen nechrání slušné občany před pachateli těžkých zločinů a vražd, ale ve jménu práv zločinců a nebezpečných psychopatů umožňují přepadání, napadání až vraždění těch slušných.

Proto u nás není výjimkou, že odsouzení za vraždu znovu vraždí, stejně jako nejrůznější psychopati. Nemáme přece právo jim brát jejich práva. Jaká? Zneužívat svá práva proti těm často bezmocných, dětem a starým lidem.

Ač se pseudohumanisté halí do vznešeného roucha ochránců lidských práv, právo na bezpečí a holý život těch slušných je vůbec nezajímá. Ať zločinci a psychopati vraždí, loupí, znásilňují, ale jejich práva se jim nesmí brát.

Když se slušní lidé brání obtěžování těmi neslušnými a snaží se chránit svůj klid a bezpečí, jediné, čeho se dočkají, jsou nálepky rasistů a výkladu o nepřípustnosti ghett, místo, aby zabránili jejich obtěžování a zajistili jim slušné a bezpečné podmínky k životu, na který mají nárok.

Existují tisíce rodin slušných lidí, kteří celý život pracovali, ale desítky let žili v bytech 4. kategorie se společnými záchody bez koupelen a příslušenství. Topení si museli zabezpečovat sami taháním uhlí ze sklepa do několika pater. Co asi tito lidé cítí, když jim televize ukazuje snímky celých velkých nových sídlišť, jako je Chánov a mnohá další? Jsou na nich tisíce nových, moderních bytů 1. kategorie, ale vše je naprosto zničené, včetně vytrhaných a spálených podlah a ukradených radiátorů topení.

Tyto domy a byty v nich dostali do užívání právě ti nepřizpůsobiví zcela zadarmo a bez jakýchkoliv zásluh. Postih za toto vandalství naprosto žádný. Naprostá beztrestnost a nezodpovědnost.

Když ti slušní se nad něčím takovým plným právem rozhořčují, je to rasismus.

Taková je pravda pseudohumanismu, kterou prosazují. Komu se nelíbí, tak jej ukřičí a znemožní jako rasistu.

Nepřizpůsobiví tvrdí, že nemohou najít zaměstnání. Při tom je dobře známo, že v republice pracují desítky tisíc cizinců, například Ukrajinců. Proč ti nepřizpůsobiví nenastoupí na jejich místa?

Můj přítel Jirka Scheufler pracoval roky jako účetní u železničních stavebních vlaků. Běžná praxe některých zaměstnanců byla, že chodili v každém měsíci do práce jen tolik dnů, aby měli nárok na výplatu výživného na děti.

Když dosáhli předepsaného počtu odpracovaných dnů v měsíci pro nárok na přídavky, nikdo je do konce měsíce v práci už neviděl. Co bylo možné v socialismu, to si žádný podnikatel v kapitalismu dovolit nemůže. Takoví zaměstnanci by jeho podnik zlikvidovali. Za nějaký humanismus, navíc nepravý, mu nikdo nic nedá ani neodpustí.

Mám jeden postřeh z televizních zpráv. Často ukazují, jak si nepřizpůsobiví stěžují na příkoří, která se jim dějí. Vidím postavu zdatného, zdravého, ale dost otylého muže v nejmodernější, nové a drahé bundě. Nevykazuje nějaké známky újmy. Někdy je za ním vidět halda odpadků u domu, který obývá. Divím se, když nemá práci, proč je alespoň spolu s druhými neuklidí?

Pseudohumanisté se tváří jako ochránci těchto lidí. Ve skutečnosti škodí jim i těm slušným. Základem dobrého života každého člověka je, když přijme zodpovědnost za svůj osud a snaží se ze všech sil, aby se mu vedlo lépe. Za nezdary ve svém životě neobviňuje druhé, a tím méně si vynucuje nějaké výsadní postavení nebo výhody na jejich úkor.

Kdo chce chodit do školy, musí se v prvé řadě učit sám. To za něj nikdo nemůže udělat. Když pro svou neochotu se učit na školu nestačí, nemá důvod křičet o diskriminaci.

My jsme také byli chudí. Otec byl ve Slaném dlouhá léta bez práce, ale vždy se snažil alespoň něco dělat. Například denně jezdil s krosnou na zádech po vesnicích za každého počasí, v zimě i v dešti, a sbíral pro čistírnu tvrdé límce od vesničanů a vyčištěné je vracel.

Nějaké podobné úsilí není u nepřizpůsobivých vidět. Nemají nejmenší snahu zakládat například společné živnosti nebo podniky. Ti, kteří z nich se mají dobře, jim také nepomáhají, ač jsou s nimi příbuzní. Neměli by to být na prvém místě oni, kteří by měli pomáhat svým lidem? Snazší je obviňovat ty druhé a přenášet zodpovědnost za sebe na jiné.

Pseudohumanisté jsou nebezpečím pro demokratický život celé společnosti. Považují své názory za jediné správné a přípustné a na ty, kteří s nimi nesouhlasí, útočí všemi způsoby. Dokonce nastolují censuru, aby se společnost nedozvěděla, jak se ti nepřizpůsobiví chovají. Ze svého přesvědčení dělají dogma a neváhají je prosazovat i nedemokratickými a neetickými prostředky. Zastrašováním těch, kteří mají jiné názory, jim brání v jejich vyjadřování. Potírají tak jeden ze základních pilířů demokracie, které zabezpečují její existenci: svobodnou výměnu názorů. Na všechny konkrétní důvody mají jedinou odpověď: to je rasismus a viníci jsme my, kteří přispívají na štědré dávky, které nepřizpůsobiví pobírají a zhusta zneužívají. Někteří si jezdí pro výplatu těchto dávek v nouzi luxusními auty. To je zřejmě v pořádku.