Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

V poslední době se dlouhodobý vřelý vztah Ramanašramu ke mně začal přes mou veškerou snahu zhoršovat. Vyvrcholení přišlo, když ášram nedal svolení k druhému vydání „Mahárišiho evangelia“, jehož můj překlad je již dlouho vyprodán. Tušil jsem, kdo je toho původcem. Pan Dostál se na Jitřní zemi neváhal pochlubit: „Pracujeme na tom, aby se i v zahraničí dozvěděli, jak Vacek dehonestuje mistry.“ Naprosto jednoznačné sdělení. Tak jako na nás avatáři poštvali Společnost pro studium (rozuměj potírání) sekt pravými křesťany, tak nás pomluvili v Ramanašramu.

Nepsal jsem o celé záležitosti proto, aby se pomlouvači prozradili sami radostným pokřikem „Ramanašram nechce Vacka“. A také jsem se dočkal. Prozradil se jen Dan Moravec v článku „Střípky z Tiruvannamalai“ na satguru, 6.11.2006 (pozn. článek již na tomto webu není). O objektivitě článku jednoznačně vypovídá, že Dan v něm přímo mluví „o přátelích z Avatáru“.

Jeho přímočarost, s jakou se zeptal na celou záležitost S.V. Ramanana a jak jeho vyjádření pohotově nahrál, vypovídá, že nešlo o náhodu, ale o předem připravovanou záležitost. Dan nemohl o celé záležitosti sám od sebe nic vědět. Někdo jej pečlivě – jeho přátelé z Avataru – poučili a dali mu jasný úkol: přivést odsouzení Vacka Ramanašramem. Přesně stejný postup jako s panem Vojtíškem.

Aby bylo možno celé záležitosti dobře porozumět, je nezbytné mít při jejím posuzování na paměti dvě zásadní skutečnosti.

1) V Ramanašramu nikdo neumí česky. Jsou proto plně závislí na cizích informacích, v tomto případě Avataru.

2) Ramana Maháriši jasně prohlásil, že nezanechává žádného duchovního nástupce. Vedení ašramu má pouze výhradně pověření k vedení ašramu ve věcech hospodářských, ale není duchovní autoritou.

Co S.V. Ramanan údajně Danovi řekl – mně nic takového nezaslal – cituji z Danova článku.

V.S. Ramanan – prohlášení (zvukový záznam ve formátu mp3)

Překlad:

"Pan Vacek napsal před lety v našem ašramovém (Mountain Path) časopise několik článků a všechny byly velmi dobré.

Ášram mu také povolil přeložit některé další publikace do češtiny.

Avšak nedávno jsem byl informován o jeho autobiografii, která je jeho vlastním příběhem, a ve které proklamoval, že dosáhl uvědomění si sebe sama. Také mnoho následujícího – začal kázání, interpretování Bhagavanova učení a to svým vlastním způsobem.

Jelikož neznám jeho mateřský jazyk, mám obavu zda-li jsou jeho interpretace správné, nebo chybné.

Když Maháriši řekl, že je stále přítomen – proč právě nevynechat jeho práci a opustit toto znamení jako… uchopit linii (poselství) přímo od Mahárišiho samotného.

Kvůli těmto obavám jsem se rozhodl nesouhlasit s tím, aby překládal další publikace. Přesto, že mi zkoušel psát - jak jsem už řekl, co já s tím mohu dělat? Na základě jeho autobiografie jsem mu již ani neodpověděl na tyto dopisy a přestal si s ním psát.

Toto je mé stanovisko k této věci."

Co vlastně V.S. Ramanan řekl? Potvrdil, že v anglických článcích, které osobně zná, Vacek prokazuje velmi dobré pochopení učení Ramana Mahárišiho a vykládá je správně. Jeho české spisy nezná, ale jelikož pomlouvači o něm vyvolali pochybnosti, tak proto k druhým vydáním nedal souhlas. Proč věří víc pomlouvačům a nikoliv vlastním očím, nevím. Navíc, když jsem žádal o zaslání jejich jmen a vyjádření, tak neodpověděl. Nedal mně tím možnost se bránit. Objektivitu takového počínání ať každý posoudí sám.

Obávám se, jak z vyjádření vyznívá, že v myšlení V.S. Ramanana dochází ke ztotožňování osoby mistra s Já a dokonce k její záměně za ně. Neučil nás právě Maháriši, že není tělo, které žije na Arunáčale, a že mistr je jen jeden? Skoro to tak vypadá, že v očích představitele ašramu, když někdo pod vedením Mahárišiho si uvědomí své pravé Já, dopouští se tím nepravosti. Mnohé prozrazuje i Danovo tvrzení, které přesně cituji.

V knihkupectví Ramanašramu se hrdě vyjímaly knihy pana Navrátila o učení Bhagavána z nakladatelství Avatar (kýmsi označené za pouhou komerci), ptal jsem se tedy prezidenta Ramanašramu pana V.S.Ramanana, proč nejsou vystaveny knihy Jiřího Vacka...

V knihkupectví Ramanašramu nejsou naše knihy vystaveny z prostého důvodu. Pět výtisků poslední knihy, kterou jsem podle smlouvy s ašramem vydal, jsme zaslali v prosinci 1998. Byl to 3. díl „Rozhovorů s R. Mahárišim“. Ty se vyprodaly a od té doby posíláme pouze jeden výtisk mých prací pro informaci.

Asi před rokem nám jeden přítel poslal foto z knihovny ašramu, na kterém jsou právě naše knihy vidět v regále knihovny.

Cílem pomluv, jak prozrazuje Dan, nebylo nic jiného, než nás jako konkurenci poškodit a zamezit vydávání našich cenově dostupných knih s Maharišiho učením a prosadit knihy Avataru. Pan Ramanan neví, co v nich je, stejně jako neví, co je v našich knihách.

Výsledek? Zvýší se zisky obchodního podniku Avatar, což bylo cílem. Zkrátka přijdou čtenáři, pro které nebudou naše levné tituly k dosažení. Je mezi nimi i mnoho, které Avatar doposud nevydal. Paradoxně mně tato situace umožní se plně věnovat vydávání mých původních prací, kterých je ještě mnoho nevydáno a dokonce ani nesepsáno. Protože jsem dával přednost pracím o Mahárišim, nemohl jsem se jim plně věnovat. Naše možnosti víc než na vydání asi 4 titulů do roka nestačí. Jsme amatéři ne profesionálové. Nepochybuji o tom, že duchovní ovzduší Ramanašramu je nádherné. Také jeho návštěvu každému doporučuji. Vždy se zdůrazněním, že pokud má takový pobyt přinést trvalý užitek, je nezbytné, aby byl provázen pravidelnou sádhanou. Jinak přijde nazmar. Mnoho uctívatelů mistra tuto zkušenost učinilo. Bohužel, jako existují labužníci zevní, existují i ti duchovní. Mluví o nich Rámakrišna i Ramana Maháriši: „Oni se nechtějí stát cukrem, ale pouze jej lízat“.

Znám osobu, která má manželku a děti a skoro každý rok nám ještě k nim představovala novou, tentokrát zaručeně pravou, mladou partnerku. Dotyčný si jezdil skoro každý rok do Ramanašramu užívat. Jinak opravdová praxe žádná.

Podobné duchovní vlivy nejsou samozřejmě omezeny na Ramanašram ani pouze na Indii, ale jsou vytvářeny všude tam, kde se shromažďují lidé ke společné duchovní praxi. Opravdoví hledající je vyciťují i na našich meditacích a seminářích. Ti, co navštívili Indii a Ramanašram a zúčastňují se i našich setkání a mají proto osobní zkušenost a možnost přímého srovnání, toto dosvědčují. Danovy výhrady proti logice jsou velmi povážlivé. Logika není nic jiného než nauka o zásadách správného a svobodného myšlení a jako taková je i nedílnou součástí správné duchovní stezky. Vivéka, rozlišování není nic jiného, než logické uplatňování duchovních pouček na naše myšlení i chování. Vždy, když nás chce někdo ohloupit, snaží se nám zabránit správně myslet. Viz nacisté, komunisté, ale i katolíci a někteří protestanti. Všichni zabraňují správnému myšlení a žádají na nás slepou víru v jejich pravdy.

Mistr Nitjananda velmi zdůrazňuje nutnost cíleného rozvoje buddhi, což není nic jiného než očištěný rozum. Pomocí vivéky, což je správné myšlení a rozlišování z hlediska duchovních pravd neboli za použití logiky a meditace, obracíme rozum ke zdroji veškeré inteligence, a tak jej s ní sjednocujeme. Kdyby moji odpůrci používali logiku a nenechali svou mysl unášet slepými city, jak mnoho by nedorozumění odpadlo. I Danovi by se ulevilo. Tvrdí: „Vidíš-li zlo a nepřátelský svět, jsi zlý a nepřátelský“. Ne nadarmo se říká, že největším vítězstvím „satana“, zla, je přesvědčení, že zlo neexistuje. Mimochodem, podle této logiky je i Dan zlý, protože mně tak vidí a brání se.

Dokonce i Ježíš odmítl být zván dobrým: „Jen náš Otec v nebesích je dobrý“, neboli rozlišoval dobro a zlo. Maháriši na adresu jednoho pomlouvače odpověděl: „Proč se mně nepřišel zeptat? Prozradil bych mu na sebe ještě horší věci“. Pro Dana je vše dobré, hlavně on sám. Nemá o sobě nejmenších pochyb. Vše je dobré , a proto ego neexistuje a není oč usilovat. Cituji: „Nic proti egu, je nutným mechanismem fungování.“ Něco jako moc totožnosti vědomí s tělem a s myslí, nevědomost, která nás ovládá a znesvobodňuje, neexistuje. Jsou to jen, cituji: „Falešné představy omezení“. A rázem jsme u neoadvaitismu. Stačí si pomyslet „jsem brahman“ a jsem brahman. Jelikož logiky není třeba ani nepostřehnu, že má nevědomost a nesvoboda a nepřátelství k Vackovi a snaha chránit své ego trvá dál. Jsem přece Já, brahman. Proč vlastně Ramana Maháriši učí átmavičáru a trvá na vytrvalé, denní sádhaně a říká, že dosažení trvá roky? Všechny tyto námitky lze odmítnout přece jednoduše: logika neplatí. Danovy výlevy nejsou ve skutečnosti nic jiného, než plné odmítnutí praxe, kterou Ramana Maháriši učil. Mluví z dočasné euforie, kterou prožívá a z nedostatku buddhi ji vykládá nesprávně.

Není náhodou, že se v článku zmiňuje o Rosťovi Tomancovi. Ten také ví, že stezka džňána jógy, kterou Maháriši a mnoho dalších mistrů učí, je nedostatečná a je nutné ji doplnit o „rodinné konstelace“.

Ve věci autorské ochrany běžných dopisů se Dan mýlí. Nejsou ve smyslu zákona autorským dílem, a proto se na ně nevztahuje ani autorské právo. Naopak tím, že jsou určeny určitému adresátovi, získává právo s nimi nakládat.

Dan má zřejmě ze svých dopisů nějaké obavy nebo špatné svědomí. Ví proč. Jeho počínání, někoho veřejně napadnout a pak se v soukromí omlouvat, aby o tom nikdo nevěděl, je značně neetické.

Jinak je Dan skutečně roztomilý. Napíše o mně znevažující článek, ale nepřeje si, abych na něj odpovídal. Opět to staré: nesmím se bránit. Proč? Aby si mohli vše beztrestně dovolit a jejich pomluvy nebyly zřejmé. Proto se tak bojí mého vyjádření.

Je zarážející, že někdo, kdo se dovolává demokracie, neví, že jejím základem je diskuse neboli svobodná výměna názorů. Bránit se kritice svého počínání poukazem na demokracii, je popíráním jednoho z jejích základních pilířů. Kdo tak činí, není demokrat. Spíše ani neví, co je jejím základem.

Celý případ je jen názorným dokladem, jak neskutečné ego, jeho nedostatečně očištěná a vedená mysl spolu s nerozvinutou buddhi, nás skutečně má ve své moci a dokáže i vysoké duchovní zkušenosti neprávem připsat sobě. Zamění ego za Já. Ten samý Dan, který vystupuje jako ochránce správného směru Mahárišiho učení, před nějakým rokem usoudil, že Mahárišiho átmavičára není dostatečně účinná. Spěchal proto zaplatit 108 $ dvěma ženám, o kterých vůbec nic nevěděl, za údajný šaktipat. Škoda, že o tom nevyprávěl vedení Ramanašramu. Co by uslyšel, je na základě vyjádření S.V. Ramanana, že máme vše hledat výhradně u Mahárišiho a nikde jinde, zřejmé. Když jsem s jeho počínáním nesouhlasil, bylo zle. Opravdu povedený znalec Mahárišiho učení.

Nestačím se divit, co vše je u duchoborců možné. Ti, co tvrdí, že ego není třeba rozpouštět, že Mahárišiho způsob vedení žáků stezkou odevzdanosti je hitlerismus, že Mahárišiho tvrzení: „Jen mistr může poznat mistra“, je nesmysl, jejichž učitelka nesmí být žákyní Mahárišiho, na mne žalují, že nesprávně vykládám jeho učení. U těchto lidí není opravdu nic zlého nemožné. Pokud někdo s nimi souzní, pak je zřejmé, kam patří.

Jestli právě toto není řádění máry, křesťané  říkají ďábla, pak již opravdu nevím, co by jím mohlo být.

Čtěte tyto řádky pozorně a uvědomujte si dobře, jak síly zla působí. Takové pochopení nám umožní i lépe rozpoznávat jejich působení v nás.