Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vážený pane Paříku a pane Tomáši

4. 5. 2007

Barbora Mieslerová

Mír Vám do duší  a kéž Vás Boží milosrdenství  provází.

Ačkoliv vím, že můj dopis hodíte do koše, či popřípadě do škatulky – á zase jeden adorativní  a nikoliv napadající, jo  jo, těch už tu bylo, tak přece jen cítím potřebu ze svého místa na stezce zastat se pana Jiřího Vacka.

Třeba se naplní teorie sté opice .... jedna opice začne mýt brambory v potoce, druhá je začne mýt protože to uvidí u té první, až to uvidí stá opice, jak ty ostatní myjí brambory v potoce, tak se něco změní v informačním poli a začnou to automaticky dělat všechny opice ne proto, že někoho vidí, ale protože je nenapadne dělat to jinak.  

Tak třeba mohu být tou  další..... bez vědění, zda  a jak k posunu věcí mohu být nápomocna, či ne.

Chtěla bych na tomto místě vyjádřit obdiv, vděčnost a lásku  Jiřímu Vackovi, za to jak s nasazením všech sil, nehledě na nemoci a úbytek sil ve svém těle stále je tím, kdo si nenechává Světlo pod pokličkou a    předává ho dál, i když vidí, jak žáci na stezce klopýtají, padají i odpadávají díky svým nečistotám ze stezky.

Ani mnohá zklamání ho neodradily od toho nechat skrze svou tělesnou a osobnostní schránku zářit Vědomí, Světlo, kterým dokáže  probouzet totéž v těch, kdo hledají a chtějí nalézt.

Jak hluboký vděk nastoupí v duši každého v momentě, kdy si to jasně uvědomí a jak velký pocit vlastní nedostatečnosti a malosti, pokud se žák nechá pohltit nečistotami mysli, které se během meditací probouzejí  a které  mají jen jediný cíl, odtáhnout žáka ze stezky. Je velmi snadné všem těm silám podlehnout a je jen na milosti Boží, aby následovalo prohlédnutí a snaha jít dál, snad s větší pokorou.

Nemohu patrně splatit to, co mi bylo dáno tím, že skrze Jiřího Vacka je stezka k Bohu  podávána s takovou jasností, že se člověk na nic jiného, než na své chyby již vymlouvat nemůže  ani to, s jakou jasností Vědomí skrze Jiřího Vacka září a to i na dálku, ale mohu zde na tomto místě poděkovat.

Tedy : děkuji Jiřímu Vackovi a děkuji Bohu za něj a za to, že  v mém životě jsem se s tímto člověkem mohla vůbec setkat a trávit s ním čas a z jeho Poznání  a Vědomí čerpat. Děkuji.

Mír Vám oběma  s přáním všeho dobrého

 RNDr. Barbora Mieslerová, Ph.D.