Jiří Vacek - duchovní učitel

Jan Pettinger

Pan Vacek i pan Krutina neustále zdůrazňují, že pokora je jednou z nejdůležitějších potřebných vlastností na stezce. Jak je vidět i z Vašeho případu, mají, bohužel pro Vás, zase pravdu.

Oba dva vycházejí z toho a učí to samé, co nejvyšší Mistři všech dob, jako byli Buddha, Ježíš, Eckhart, Maháriši atd. Má-li člověk alespoň trochu očištěň duchovní zrak, jasně to vidí.

Z Vašich reakcí je patrné, že to nejen nevidíte, ale zcela s přehledem dáváte najevo, že jste chytřejší, než všichni výše jmenovaní.

Lidé, kteří v běžném životě něčeho významného dosáhli, jsou v 90% vždy velmi pokorní. Pohybuji se roky v umělecké sféře mezi hudebníky a herci a ti, kteří jsou opravdu mistry ve svém oboru, se chovají vůči ostatním lidem velmi pokorně, nad nikoho se nevyvyšují, jsou vděčni za jakoukoliv pozornost a nedávají svůj společenský význam a schopnosti vůbec najevo. Moc dobře totiž vědí, jaké obrovské úsilí to stojí něčeho významného dosáhnout, že to, co umí, je pro ně obrovský dar, který jim byl dán a také hlavně to, že o něj mohou kdykoliv přijít, ať už vlivem třeba zranění nebo stáří těla.

Co se týče úsilí. Je známá jedna příhoda, kdy se ptali jednoho klavírního virtuoza, jestli musí pořád cvičit nebo jestli může někdy na delší dobu vynechat.

Odpověděl takto: Když vynechám jeden den cvičení, poznám to na svém výkonu jen já sám. Nebudu-li cvičit tři dny, poznají to hudební odborníci. Nebudu-li cvičit pět dní, poznají to moji posluchači.

Takže zase má pravdu pan Vacek, když říká, že kdo neusiluje, tak už padá. A to se týká i mistrů.

Pokora je důležitá i proto, že nás chrání před duchovní slepotou. Pokorní lidé udržují svou mysl pružnou a otevřenou a neustále ji zkoumají, jestli vše, co z ní vyvstává, je v souladu s duchovními pravidly a etikou.

Často lidé upadají do omylu, že když něco ví, jsou o nějaké věci dobře obeznámeni, tak jsou v tomto smyslu dokonalí. To může být velká mýlka. Něco jen vědět a nežít to vědomě (v duchovní oblasti) nebo to umět použít v reálném životě, je obroský rozdíl.

Jako příklad může být použit výcvik v autoškole. Můžu se perfektně naučit všechna silniční pravidla, všechny značky a vyhlášky, můžu skvěle znát všechna auta do posledního šroubečku, ale jestliže neumím řídit auto, nikdy jsem to nezkusil a nikdy jsem v něm jako řidič ani vůbec neseděl, jsou mi mé duševní znalosti úplně k ničemu.

Na tuto slepou uličku duchovního osvícení je třeba si dávat neustále velký pozor. Týká se nás všech.