Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Někteří pozorovatelé sporu, který probíhá na Jitřní zemi, mě píší, že se nemám bránit. Nevím, kam na takové nápady chodí. Nakonec se jedná o mne a o naše přátele a stezku Ramana Mahárišiho a nikoliv o ně. Jak si mohou přisvojovat právo, rozhodovat o tom, co smím a co nikoliv? Snášejí snad tyto útoky oni nebo já a naši přátelé? Prostě soudí podle pořekadla: „Sytý hladovému nevěří“ nebo dokonce „z cizího krev neteče“.

Jiní se podivují, že neodpovídám s láskou a s pochopením. Rozumějme: vyžadují lásku a pochopení pro ty, kteří lžou, podvádějí a vyhrožují naší likvidací.

Oba postoje jsou jen nevědomostí a napomáháním zlu. Nic víc.

Pro tyto kritiky, které samy sebe staví do ušlechtilého postoje, je příznačná jedna věc: kárají oběť útoků a nikoliv neslušné a bezohledné útočníky. Jejich počínání jim nevadí, odhalování lží, pomluv a výhružek ano. Prozrazují tím, kam patří.

To, že obrana v těchto případech je správná, potvrzuje i následující dopis. Ne každému je v té vřavě lží, pomluv a vyhrožování zřejmé, komu oč jde. Ne každý dokáže sám a bez pomoci správně rozlišovat.

Dopis uvádím jako jednu odpověď z více těm, kteří obranu odsuzují.

Upřímně a s láskou přeju dobrý večer, nesedám u PC zas tak často, ale pokaždé, když otevřu e-stránky, čtu příspěvky, kterými se poslední dobou stále dokola bráníte proti lidské omezenosti. Je mi líto energie Vámi tímto směrem vynaložené, ale určitě sám nejlíp víte, či tušíte, že je to pro nás ostatní zřejmě nutné.

Proto Vám za nás za všechny upřímně hledající, za Vaši nesmírnou lásku a snahu pomáhat, co nejsrdečněji děkuji, přeju hodně sil, zdraví, spokojenosti a božího požehnání ve všem počínání.

Kéž  Vám alespoň trošku pomáhá to, že Vaše články opravdu čteme, čerpáme z nich poučení i sílu pro sebe, protože "nikdo není dokonalý" a může se kdykoliv kdokoliv poučit vlastně zadarmo i když si myslím, že cenu takové sdělení má nesmírnou.

Sama nedokážu slovy vyjádřit vděčnost, s jakou si Vašeho učení vážím. V knihách i různých příspěvcích vždy najdu pomoc; vlastní chyby, které se v plné nahotě stále znovu a znovu objevují -  nejvíce bolí, a v poznaném i nakonec osvobozují, ty páchané v nevědomosti "pseudoláskou". Každá meditace, modlitba a pokorná prosba ( někdy i v slzách) pak přinese úlevu. Vážený pane Vacku, přijměte ještě jednou mé upřímné poděkování za vše.

S láskou      

Marie Krhůtková