Pokračování Marcelovy cesty
Jiří Vacek, Josef Šťastný
Marcel ode mne dlouhá léta čerpal duchovní pomoc. Když mne Tomášovci zahrnovali spoustou pomluv, tak mu jejich lži nevadily. Poučoval mne: Nesmím se bránit. Jak sám píše, neměl potřebu se vyjadřovat. Brát pomoc potřebu měl. Teď, když se jedná o něho, najednou se sám a velmi nepěkně brání, chová se přesně podle hesla „z cizího krev neteče“. Vlastní, to je samozřejmě něco jiného. Posuďte sami, jak reagoval na dopis, kde měl vysvětlit, jak to bylo se „satguruem“...
Dopisem jsem mu poskytl možnost, aby se plně projevil, kam patří, což učinil. Jeho výlev je názornou ukázkou toho, co můžeme za poskytnutou pomoc očekávat. Proto jeho vyjádření otiskuji celé.
Kam kráčíte „satguru“?
Za dobu existence serveru SatGuru.cz, což je již šest let, jsem neměl potřebu publikovat svůj příspěvek, kterým bych komentoval, reagoval, nebo kritizoval dění kolem sebe. "Nesnížil" jsem se k veřejné reakci ani tehdy, kdy mě Jiří Vacek a jeho příznivci pravidelně atakovali za rozhodnutí nezveřejňovat články proti manželům Tomášovým, kterým Jiří Vacek ke konci roku 2005 věnoval nezanedbatelné úsilí.
Rovněž tak jsem "nechal být" svému osudu i další amorální špinění manželů Tomášových za využití článků autorky "Maríči" na osobním webu Jiřího Vacka, kterou jak sám přiznává sice nezná, nicméně její příspěvky náramně ocenil. Přestože tyto (a mnohé další) nepopiratelná fakta osobně považuji za velmi alarmující, i nadále je ponechám každému k vlastnímu závěru.
Nyní je mi však opakovaně veřejně vyčítáno, že jsem bez konzultace s Jiřím Vackem pojmenoval svůj server SatGuru.cz. Údajně mou vinou se Jiřímu Vackovi dostává posměchu, že se profiluje jako "satguru".
Včera jsem byl navíc doslova vyzván, abych na toto téma veřejně reagoval.
Zde je dopis Jiřího Vacka, který jsem včera (24. 10. 2006) obdržel:
Milý Marceli,
Pan Pařík se do mne opakovaně strefuje, že jsem se pasoval na satgurua, naposled v článku, který otiskl Dingir. Usuzuje tak podle názvu tvého webu "satguru". Pokud jsi skutečně tak spravedlivý, jak se děláš, pak se divím, proč jsi již dávno panu Paříkovi nevysvětlil jeho omyl. Svou nečinností mu umožňuješ nerušeně hlásat jeho pomluvy. "Satguru" je tvůj a do jeho obsahu si nenecháš mluvit. Jako minimální slušnost očekávám, že panu Paříkovi veřejně vysvětlíš jeho omyl, stejně veřejně jako mne pomlouvá veřejně a opakovaně on tvou zásluhou.
Tvou odpověď očekávám obratem.
Jiří Vacek
Když to tedy musí být, tak krátce odpovím. Ke dlouhým slovním projevům nemám na rozdíl od Jiřího Vacka čas a především ani potřebu.
Důvody, proč takové obvinění považuji za lživé a nepřátelské jsou zcela jasné a faktické:
1. Název SatGuru.cz jsem přímo se jménem Jiřího Vacka nikdy nespojil, to učinil mnohem později až Robert Pettinger zcela jistě po důkladné dohodě s panem Vackem, když zaregistroval pro jeho osobní stránky doménu jirivacek-satguru.cz.
2. Své stránky si mohu pojmenovat jak uznám za vhodné. Zvláště potom, když název nepoškozuje žádná práva, nebo přímo zákon.
3. Pan Pařík usuzuje bezpochyby logicky, když reaguje na spojitost jména a označení "satguru" v doméně jirivacek-satguru.cz. Nejedná se tedy ani v nejmenším o žádný omyl, nebo pomluvu.
Co tedy říci na závěr? Snad jen připomenout panu Vackovi, že lhát a obviňovat druhé se nesluší. Zvláště ne u člověka, který chce jít ostatním příkladem. Myslím, že nejsem sám, kdo se potom zcela oprávněně ptá: "Kam kráčíte 'satguru'"?
Marcel Křivý 25.10.2006
* * *
E-mail Marcelovi od J. Šťastného
Ahoj Marceli,
Právě jsem si přečetl tvůj článek „Kam kráčíte „satguru“?“. Netušil jsem, že jsi schopen takto otevřeně lhát. Pan Pařík se označení satguru posmíval ještě dříve, než Robíkův server vůbec vzniknul. Např. v článku O DUCHOVNÍM MISTROVSTVÍ píše: „Co ale s člověkem, který nesplňuje ani jeden z uvedených (všeobecně uznávaných) souborů podmínek, a přesto se sám vyhlašuje za duchovního mistra – satgurua?“ Článek byl vydán 21.9.2005 na Jitřní zemi. Robíkovy stránky vznikly 17.11.2005.
Tvrzení, že jsi svůj server nespojoval se jménem Jiřího Vacka, je hanebné. Snad kromě odkazu „Knihy ke stažení“, celý tvůj server byl zaměřen na prodej knih J. Vacka a posléze si na něm zveřejňoval i jeho články. Těžko takový server nespojovat s jeho jménem.
Pepa Šťastný
Ve světle dopisu Pepy Šťastného, je jasně vidět, kdo doopravdy lže. Dalo by se nalézt ještě dřívější vyjádření pana Paříka v tomto smyslu. Uvedené zdaleka není jediné ani prvé.
Takže pravda je:
1) Satguru je vynález Marcela a nikoliv můj.
2) Pan Pařík lhal a psal o prohlašování se za satgurua mnohem dříve než vznikl web Jiří Vacek-Satguru.
3) Robík Pettinger nazval svůj web tak proto, aby byla vidět spojitost mezi oběma weby. Jeden přináší mé statě, druhý zabezpečuje objednávky knih. Část označení svého webu prostě převzal od Marcela.
Z toho je zřejmé, že lže pan Pařík a bohužel i Marcel.
Rozviňme způsob uvažování pana Paříka ve věci satguru, abychom viděli jeho podstatu.
Pan Pařík a Miloš Tomáš jsou představiteli Avataru. Jméno nakladatelství si dali sami. Mají je úředně zaregistrované. Považují se proto za avatáry neboli za vtělení boží. Ta jsou zdaleka víc než obyčejný satguru. Jinými slovy pan Pařík a spol se staví mnohem výš, než je satguru. Proto také vědí vše lépe než mistři jako Ramana Maháriši nebo Rámakrišna, jejichž výroky neustále zpochybňují. Jen mně není jasné, proč tito avatáři tolik brání vznešenou ideu komunismu a jeho stoupence, když popírá samu existenci Boha. Když není Bůh, nejsou přece ani avatáři…? Jedno vysvětlení se přece nabízí: oni jsou vtělení boží, která se obejdou bez Boha, což je přesně logický závěr jejich způsobu uvažování.
Postačí jen trochu samostatného myšlení a hned víme, co se nám říká.