Pan Pařík píše
Jiří Vacek
Publikujeme celé a nezkrácené.
Jiří Vacek dehonestuje mistry i tím, že se k nim přirovnává
Martin Pařík, 28. 4. 2011
„Učím totéž co všichni opravdoví mistři – Buddha, Ježíš, Ramana Maharši aj.“ Kdo kritizuje mne, kritizuje Ježíše, Buddhu, Maharšiho aj.“ Zatímco pan Vacek chrlí své kritické a dehonestující výpady mnoha směry (Drtikol, Tomášovi, dr. Halík, dr. Vojtíšek, J. Kočí, katolíci, Němci, Avatar, Púndža, Krishnamurti atd.), běda, když je podroben kritickým slovům sám. To se divoce zpěčuje, vyhrožuje zlou karmou, zastrašuje tezí, že posuzovatel se v podstatě dopouští kritiky zmíněných opravdových mistrů. Jak obludná, absurdní konstrukce!
Ve svých knihách a na webových stránkách Jiří Vacek – Satguru pan Vacek nesčíslněkrát odhalil o sobě pravdu, kterou stránky KV jenom zrcadlí a připomínají. Totiž, že Jiří Vacek nejenže není žádným duchovním mistrem, natož satguruem, ale že není ani opravdovým duchovním člověkem. Jeho pýcha, zištnost, sebestřednost, nechápavost, povrchnost, zášť, podvodná jednání, povýšenost, žárlivost, sobectví, sektářství, manipulace, proklamování shody své kvazi mystické ideologie s ryzími naukami skutečných mistrů atd. jsou do nebe volající. Tyto mravní nekvality, svědčící o vybujelém, tuhém egu, markantně vystupují z mnoha jeho písemných i ústních projevů. Marná sláva. I Míla Tomášová - kterou snad kdysi považoval za svoji duchovní učitelku, aby ji později dehonestoval, ba zapřel (že by spíš paralela s Jidášem?), nehlásí se k ní již - jasně charakterizovala Vackovo nedosažení a morální pokleslost ve své knize Vnitřní pramen v kapitole O meditaci:
„…Ostatně, jak je jeho zvykem (rozuměj Jiřího Vacka), v každé své knize stále proti někomu ,bojuje‘, někdo se mu nelíbí… kdyby se neužíral v duchu těmi myšlenkami, které má a z nichž píše.... Připomínám tedy jedno přísloví: ,Potrefená husa nejvíc kejhá, labuť z ní však neuděláš.‘ A dodávám: ,Pomluvami Lucernu nenaplníš, spíše lidi odradíš.‘
Takových, pane Vacku, co se považují za Napoleony, Ježíše atd., jsou plné ústavy. Demagogickými a sofistickými myšlenkovými pochody, v nichž vyvozujete totožnost své osoby s velikány ducha, nabíráte směr nikoli k Bohu, ale (spolu se svým hraničně patologicky emočně plochým zetěm, jak zní posudek soudního znalce) do oněch zařízení, v nichž léčí mj. i tyto chorobné identifikace.
Když to shrnu: Kdokoli kritizuje scestné postoje a nemravnost Jiřího Vacka, kritizuje právě jen egoistické projevy Jiřího Vacka. A to je naprosto v pořádku. (konec)
* * *
Neustále jsou nám dáváni Tomášovi za vzor, že nikdy nikoho neposuzovali ani nekritizovali. To je určitě výhodné: kritizovat komunisty nebo trestní činnost v katolické církvi by znamenalo dělat si nepřátele a Lucerna by se třeba nenaplnila.
A hle, najednou sám M. Pařík přiznává, že to byla lež, že kritizovali Vacka.
A proč? Protože se odvážil tvrdit souhlasně s Ramanou Mahárišim a dalšími pravými mistry, že ego není božské, jak ve své knize tvrdila Míla Tomášová.
Některým lidem se na ego prostě nesmí sahat, jinak je zle. S egem nejsou žerty.
O věcnosti tomášovské kritiky se každý myslící čtenář může přesvědčit sám.
Osobně stále pochybuji o tom, že tvrzení o božskosti ega pocházejí skutečně od samotné Míly. V té době byla již velmi stará a nemocná a takového člověka je snadné přimět k něčemu, co sám nechce.
Dikce tohoto vyjádření i reakce na jeho kritiku až příliš připomíná styl autorů KV. Čí přesně čtenář nalezne jistě sám.
Pan Pařík se také nikoliv náhodou shoduje při posuzování našich činností s těmi katolíky, jejichž hlas jsme otiskli: patříme buď do kriminálu nebo do blázince.
Dokud nedošlo ke sporu o božskost ega, Míla mluvila jinak: „Máte dobrého mistra, držte se jej“.
Takže: jak může někdo přestat být mistrem, když tvrdí, že ego není božské?
Když je již pan Pařík u toho určitě objektivního posuzování kam kdo patří, ať nám prozradí, kam patří:
1) hlava církve, která se považuje za zástupce Boha na zemi
2) myslí si, že je neomylná a vševědoucí
3) tvrdí: jóga je blud a škodí duši.
Na poslední se pana Paříka a spol. ptáme opakovaně, ale zatím jsme se dočkali jen vykrucování, ač platí podle Ježíše: „Vaše řeč budiž ano, ano, ne, ne!“.
Takhle nás trápí nejistota: neuškodíme si prováděním jógy, zejména praxí átmavičáry, jak ji učil Ramana Maháriši?
Není pěkné nechávat nás v takové nejistotě.