Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

(k článku na www.kauza-vacek.blogspot.cz)

Pro pana Paříka a spol. je tlačenka zřejmě nejdůležitější věcí na světě. Stále jej vzrušuje. Posuďte sami.

Zeptal se mě, proč před meditací jím tlačenku. Takto položená otázka v sobě zahrnuje tvrzení: „Vacek před každou meditací se nacpe tlačenkou, pak si utře mastnou pusu a pustí se do meditace“.

Po pravdě jsem odpověděl, že se snažím dodržovat pravidla, abych nemeditoval s plným žaludkem. Mozek odkrvený trávením vyvolává ospalost, která ztěžuje meditaci. Proto s dostatečným předstihem před meditací nejím vůbec nic, proto ani tlačenku. Načež pan Pařík ihned spustil, že lžu, protože v pamětech „Jak jsem hledal Boha“, 9. díl, strana 180, píšu, že jsme jedli tlačenku a meditace po ní byla dobrá. Doporučuji každému, kdo myslí a je schopen si učinit úsudek sám, aby si uvedenou stranu přečetl celou. To, co tam dlouholetý vegetarián o tlačence píše, zcela vyvrací její škodlivost, jak tvrdí pan Pařík.

Tady je jeho zkušenost.

Milý pane Vacek,

Jsem moc rád, že jsem s Vámi strávil pár dní na chatě, v takovém Vašem intimním prostoru. Být s mistrem na chajdě je snad to nejhezčí, co člověk v tomhle světě může zažít, bez nadsázky. Celou dobu jsem měl pocit, jako bych byl v nějaké vyšší sféře. Meditace byly bezvadné. I po tlačence. Zkoumal jsem to a nemělo to nejmenší vliv. Ráno dokonce jsem si uvědomil, že všechen projev je závislý na mně, na vědomí, je mnou podmíněný, i prostor a světlo, nic beze mne není. Byl z toho velký klid a mír. Kdyby jen to ty proklaté nečistoty vždycky nezastřely. Pobyt na chatě byl krásným dárkem od Šakti. Nikdy nezapomenu. Jo a paní Miluška je skvělá hostitelka a báječně se s ní pracuje. Díky!

S láskou Váš Míša

Odhlédneme-li od toho, že výňatek je vytržen ze souvislosti, že nikde nestojí, že po tlačence se hned meditovalo, nic nedokazuje, že „vždy před meditací jím tlačenku“.

Pane Paříku, vy s vaším titulem jste opravdu tak nevzdělaný, že nedokážete rozlišit minulý jednorázový čas s dokonavým videm od průběžného přítomného času s videm nedokonavým? Nevíte, že i kdyby, což zdůrazňuji, jednou není totéž co stále? Ale vy to přece víte. Jde jen o další demagogický hit a o snahu uškodit.

Mimochodem, kritizoval jste Mílu Tomášovou, „proč jí před meditací maso?“ Ona je jedla stejně jako já. Když jsme spolu tábořili pod stanem, dokonce došla do vesnice, nechala si tam zabít kuře a pekli jsme je po cikánsku. Kuře se obalí jílem a peče se v popelu i s peřím. Když je hotové, jíl se sloupne a peří v něm zůstane. Moc nám „před meditací“ chutnalo. I táboření se Míle líbilo.

Mnoho z toho, co je mně kladeno za „vinu“, dělala běžně Míla sama. Přemýšlím opravdu o tom, že na webu začnu zveřejňovat její život, jak jej mně sama vyprávěla, aby bylo zřejmé, že do dokonalosti uctívané modly jí chybělo. Jak by ne, když i Ježíš se ohradil proti tomu, aby byl nazýván dobrým a jeho: „I spravedlivý 7x za den zhřeší“, by si měl stále připomínat každý, aby nezpychl.

Slyšel jste, pane Pařík, také někdy o neformální, celodenní meditaci? Zřejmě ne. Když ji držíme, jíme třeba i tlačenku nejen před meditací, ale, ta hrůza, dokonce v meditaci.

Váš pohled je typickým pohledem farizeje, který druhé stále hlídá, co jedí, zda se postí, světí neděle či soboty, chodí do kostela, jak se oblékají, jak sexuelně žijí a podobně. Přečtěte si dobře, co o farizejích říká Ježíš. Opravdu chcete mezi ně patřit?

Maso včetně tlačenky není podle hledisek jógy ani stravou tamasickou, jak nesprávně tvrdíte, ale radžasickou. Škodlivé vlivy, které mohou být nejen v mase, ale v jakékoliv potravě včetně zeleniny, je možné odstranit důkladným požehnáním nebo dokonce proměnit v prašad.

Kdo myslí jako farizeus, není samozřejmě schopen ani ochoten pochopit, co zdůrazňuje Ježíš: „Člověka neposkvrňuje, co do něho vchází (potrava), ale co z něho vychází – zlá slova i myšlenky“.

Podrobný rozbor vlivu potravy na duchovní život podávám v „Základech jógy a mystiky“ a v „Královské józe“ i jinde.

Je smutné, když se někdo nedokáže bavit o ničem jiném, než o tlačence. O takové hovory nemám nejmenší zájem.

Ramana Maháriši byl vegetarián a nepřál si, aby se v ášramu jedlo maso. Současně zcela jasně prohlásil: „I kdo jí maso, může realizovat Já“.

V severní Indii, ale i v Tibetu jedí maso brahmíni, jogíni i lámové. Dalajláma také. Ježíš, apoštolové a většina křesťanů včetně světců a mistrů, včetně F. Drtikola, rovněž.

Zevní pravidla nelze prosazovat mechanicky, což platí i o stravě. Jiné jsou energetické potřeby těla v tropech, jiné v chladných pásmech. Jinou potravu potřebuje ten, kdo celý den prosedí nebo proleží a opět jinou ten, kdo je celý den tělesně nebo duševně činný.

Vegetariánství je jen jeden z více názorů a nic víc. Vy jej, pro svou omezenost vidíte jako jedině správný, a proto jej chcete násilím nutit jiným a soudit druhé podle toho, jak vašim názorům vyhovují. To je velmi škodlivá totalita, stejná jako totalita křesťanská, nacistická či komunistická.

Navíc vaše zloba, nenávist a nesnášenlivost, kterou neustále projevujete, dokazuje naprosto přesvědčivě, že pokud jste vegetarián, se na vás proklamované blahodárné účinky vegetářství vůbec neprojevují. To Míla Tomášová, která si pochutnala i na mase, byla mnohem lepší.

Pane Paříku a spol., vám jde o tlačenku, nám o meditaci v Já. Proto se nemůžeme shodnout. Nechte si svou tlačenku, my si necháme Já. My jsme spokojení.

Své moudrosti perlí i M. Tomáš. Jeho odpověď na otázku, co je karma, prozrazuje skutečně úroveň avatara: „Karma není to, co učí pan Vacek“. A je to. Jaké pak štráchy!

Tomášovci mě pomlouvají a odsuzují za „hříchy“, které běžně „páchala“ i Míla. Volila komunisty, pochutnávala si i na mase, prosazovala odběr svých knih a mnohé další.

Dokonce jsem byl svědkem i záležitostí, které se mně nelíbily. Například pomáhala své přítelkyni klamat jejího manžela, kterého podváděla. V jejím životě byly i mnohem závažnější záležitosti. Časem dojde i na ně. Není nic podstatného, co bych o jejím životě nevěděl.

Dokonce ani v duchovních debatách neměla vždy pravdu a přátelé včetně Edy, jí někdy přesvědčili, že se mýlí. Taková je pravda, která platí například i o velkých světcích. Například sv. Augustin schvaloval principy trestání kacířů.

Přesto jsem Mílu nesoudil ani neodsoudil. V prvé řadě bych ublížil nám oběma, naší duchovní spolupráci.

Dlouho jsem se zdráhal o soukromí Míly psát, ale po tom, co předvádějí avatáři, nemám důvod mlčet. Kdo seje vítr, sklízí bouři.