Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Dříve, když nějakému žákovi dělalo velkou obtíž něco pochopit, učitel pro něho vymyslel pomůcku, aby snáze pochopil. Zde jedna taková pro A. Popova je.

Pan Popov je buď nevzdělaný primitiv, když zásadně směšuje jógu jako nauku a její praxi a nerozlišuje je nebo je cílevědomý demagog.

Tak jako matematika je jedna a je exaktní vědou, tak i jóga je exaktní duchovní vědou. Její základ jsem pro pana Popova, který jej nezná, stručně objasnil v předchozím příspěvku do této debaty. Čtenář jej nalezne například v díle „Jógické sútry" od Patandžaliho. Z vyjadřování A. Popova vyplývá, že takové ani jiné základní dílo o józe nečetl. Pak s ním věcná diskuse není možná. Neví totiž, co jóga vlastně je.

Tak jako je mnoho matematiků, je i mnoho jóginů. Tak jako jsou horší a lepší matematici a někteří dělají i chyby, tak jsou horší a lepší jógíni včetně těch chybujících.

Nic z uvedeného se netýká ani matematiky ani jógy samotné, protože jde o dvě rozdílné věci: vědu, nauku a její uplatňování v praxi více či méně schopnými lidmi.

Pan Popov záměrně snižuje jógu za někdy její zmatené a nesprávné provádění některými hledajícími a tak záměrně vytváří dojem, že přece jen papež má pravdu, když ji za blud považuje.

Celou debatu Popov jen záměrně zamlčuje, aby józe co nejvíc uškodil a zmátl ty, kteří jsou méně znalí. Stačilo přece říci buď: „Jóga je blud nebo jóga blud není“.

Pan Popov je skrytý katolík, který věří víc účinkům zádušní mše než józe, jak Tomášovci jejím uspořádáním za Edu ukázali. Říkat, že mše „měla volný, neformální průběh“, je pak ohromující nesmysl. Za něco takového by ihned následovaly přísné církevní tresty, pro toho, kdo by něco takového udělal. To se naprosto nesmí.

Není nic špatného cítit se jako křesťan. Takový člověk by se však měl řídit tím, co od křesťanů požaduje Ježíš: „Vaše řeč budiž ano, ano, ne, ne“. Proč se Popov  Ježíšem neřídí a místo toho se nás pokouší zmást, jak je zřejmé.

To, že tuto debatu nedokáže vést ve slušném a věcném tónu, ale jen sprostě a s nenávistí nám ukazuje:

1) Co je zač – podle skutků poznáte je.

2) Nemá průkazné argumenty. Jeho sprostota má zastřít jejich nedostatek. Asi zapomněl, co říká Ježíš o našem chování k našim nepřátelům. I když jeho nepřítelem nejsem. To, že mu věcně a slušně oponuji, je toho důkazem. Ve skutečnosti je mně jej líto.

Vybrat si místo učení Tomášových o józe katolickou zádušní mši je ohromující.

A mimochodem: Kde v učení Tomášových Popov nalezl, že „jóga je někdy maková, jindy taková“?  A tomášovci také o józe plácají: A co by řekli neochotě přiznat se k tomu, zač vlastně jógu považuje?

Mnohým se tyto diskuse nelíbí, ale ony mají jeden nesmírně cenný přínos. Každý v nich nakonec ukáže,  kde stojí. Pan Popov si jógu nezvolil. Jinak by stručně napsal: „Jóga blud není a nejen duší neškodí, ale je-li správně prováděna, tak ji prospívá“. A rázem by se nebylo o čem bavit a prskat vzteky.

To, že se, pokud vím,  nevyjádřil doposud ani M. Pařík, je také významné. A jestli svým mluvčím pověřil A. Popova, tak pak vím i to, co si o józe myslí on: „Jóga je plácání, jednou taková, jindy maková“.

A mimochodem: „Co z jógy je plácání? Dočkám  se odpovědi?“

A ještě k pedofilii.

Vidění světa Tomášovců je skutečně zvláštní. Dědeček, který chová mladší vnučku zabalenou v peřince, je pedofil?

Fráňu Drtikola, člena komunistické strany z přesvědčení, kterému byla úředně odebrána živnost fotografa, protože fotografoval akty nezletilých a prodával jejich fotografie, vidí neustále jako vzor ušlechtilosti.

Není to výmluvné?

Tak kdo je vlastně tím pedofilem?