Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

(k článku na kauza-vacek.blogspot.cz - reakce na názory J. Gatíka zveřejněné na našem webu)

Anonym Ctitel Mahárišiho, který se stydí přihlásit ke svým názorům, nám předvedl přímo ukázkovou přehlídku demagogické ekvilibristiky. Když jsem věcně vyvrátil jeho tvrzení o átmavičáře, ukázal jasně, oč mu jde. Nikoliv o výměnu názorů, ale o nenávistnou snahu poškodit své odpůrce zlovolnými výmysly a posměchem.

Pan Gatík se odvážil mít jiný názor než on a hned byl potrestán: byl zařazen jako zmanipulovaný obdivovatel. Rozumějme dobře: každý, kdo nesouhlasí se Ctitelem, musí být ponížen a pomluven.

Jaké výmysly Ctitel používá, je zřejmé z jeho odpovědí panu Gatíkovi, cituji: „Napsal jste tuto reakci pravděpodobně proto, protože jste o to byl požádán“. Jak může toto Ctitel vědět? Nemůže. Prostě jen pomlouvá. Nedoložené tvrzení nic jiného než pomluvy a lži nejsou. Slušný člověk je nepoužívá. Pana Gatíka osobně neznám a nejsem s ním ve spojení. Když jsem se mezi přáteli poptával, kdo to je, tak jsem jedině zjistil, že byl asi 2 x na naší veřejné meditaci v Olomouci.

Navíc není přece podstatné, jestli se s panem Gatíkem známe nebo ne ani dokonce zda, byl požádán. Rozhoduje přece správnost jeho vývodů a nic jiného. Ctitel je neumí vyvrátit, a proto se uchyluje k matení lidí svými výmysly.

Ctitel píše, že metody KV se přizpůsobily metodám pana Vacka. Nikoliv. My nikoho neurážíme ani nezesměšňujeme a ke svým názorům se hlásíme. Nechrlíme lži ani pomluvy chráněni anonymitou. Nakonec, co rozhoduje, nejsou slova, ale skutečnost. Každý, kdo má dobrou vůli, může se přijít přesvědčit na naše veřejné meditace či semináře. Mnohé také napoví dopisy hledajících, kteří líčí zkušenosti s naší stezkou.

Ctitelův názor, že použitím koncentrace, zaostřené pozornosti na otázku: „Kdo jsem, co je mé Já?“, pomocí vůle, je ztracena možnost získat odpověď mimo intelektuální rovinu. To je nesmysl.

Rozum se svou vůlí a touha se svou láskou po poznání Sebe jsou naopak zásadní pro jeho dosažení. Platí plně: co chci svou vůlí a po čem toužím svým srdcem, to dosáhnu. I proto nás Ježíš učí: „Tlučte a bude vám otevřeno, proste a bude vám dáno“. Samozřejmě měl na mysli Boha, spojení s ním neboli vědomí Já jsem.

Je dobře známo, že usilovné obírání se určitou záležitostí s touhou po jejím vyřešení spouští intuici, která nám následně přináší řešení.

Kdyby Ctitel znal alespoň Patandžaliho Jógické sútry, tak by věděl, že soustředění vědomí, říká se tomu samjama, přináší poznání toho, nač se soustřeďujeme.

Co platí obecně, platí i pro poznání Já. Kdo si usilovně a s opravdovou touhou pokládá do nitra otázku po jeho poznání a vytrvá v tomto dotazování, určitě se mu zkušenost Já dostaví. Já jsem právě takto s pomocí Jarky Kočího zkušenost Já dosáhl. Podrobnosti o tom čtenář nalezne v mých pamětech.

Ctitel nám v zastřené podobě opět podsouvá zhoubné přesvědčení o zbytečnosti a v tomto případě dokonce škodlivosti úsilí. Zřejmě neví nebo spíš nevěří v existenci božské moudrosti v inteligenci Já ani v milost, která, když se k ní obrací naše vůle i touha, odpovídá a poskytuje nám, oč takto prosíme.

Já je možné dosáhnout i pomocí lásky k němu a také stezkou síly, ve které svou soustředěnou vůlí vedenou pozorností zvedáme hadí sílu. V tomto případě vůle a soustředění tvoří sám základ této stezky. Bez vůle, úsilí a soustředění se neobejde žádná stezka.

Pravda je, že átmavičára nabízí i jiné možnosti poznání Sebe a nikoliv pouze toto dotazování. Například postup pomocí soustředění na pozorující vědomí v nás. Obšírně možnosti poznání Sebe popisuji v Učebnici átmavičáry, kterou na rozdíl od Ctitele Míla Tomášová velmi oceňuje. Podle Ctitele tomu však nerozuměla. Jinak by Učebnici nemohla chválit.

Domýšleno do důsledku nám falešný Ctitel „radí“, abychom prováděli átmavičáru bez zaměření pozornosti na Já a bez vůle a touhy je dosáhnout, což je v rozporu s veškerou zákonitostí počínaje zákonem moci vědomí a konče zákonem příčiny a následku. Jen obrácení pozornosti pomocí vůle a touhy na Já je příčinou jejíž následek zákonitě přináší poznání Já. Čekat v klidu mysli bez jakéhokoliv úsilí a myslet si, že se Já projeví, je nejen marné, ale i nebezpečné. Je to stejné, jako nechat dveře od bytu otevřené dokořán a nehlídat, kdo vstoupí. Výsledkem může být, že se nás zmocní astrál a posedne nás svými nečistými silami. Je to vůle a touha, které vedou zaměření pozornosti. Pokud nesměřují k Já, nesměřuje tam ani naše pozornost. V tomto stavu zůstává pozornost neřízená a vystavena všem vlivům, které na ni působí. Za tohoto stavu je dosažení poznání Já nemožné. Jediné, co jeho poznání přímo a spolehlivě přináší, je zaměření pozornosti na ně, na jeho uvědomění. To, jak jsme ukázali, je bez správné vůle a touhy nemožné.

Právě pozornost a její správné zaměření na Já je pro jeho uvědomění zásadní. Proč? Protože vědomí, je mocná síla a kam zaměříme jeho pozornost, ta oživuje, posiluje, a to si uvědomujeme. Navíc pozornost není nic jiného než samo vědomí, vedené a soustředěné vůlí a touhou ke zvolenému cíli. Ovládání vědomí, jeho pozornosti vůlí a touhou je rozhodující ve všech oblastech: hmotné, tělesné, pránické, duševní i duchovní, v projevu i v neprojevu.

Pozornost vědomí je pozorností Já, protože Já je vědomí. Právě proto je možné Já pomocí pozornosti poznat jejím obrácením na Já, vědomí, které je zdrojem pozornosti, odkud vychází.

Abych nezapomněl. Ctitelovi se také nelíbí, že bráním svou osobu před pomluvami jeho party, na KV. Uvítal by, kdybych mlčel a oni by vítězoslavně křičeli: „Vidíte, mlčí, nemá jediný důvod proti“. Jednou již tak M. Tomáš dokonce, ale předčasně jásal, jak mě „umlčel“. Tím současně prozradil pravý cíl Tomášovců: nikoliv věcnou diskusi, ale umlčení protivníka. Prostě totalitní praktiky, které s duchovnem nemají vůbec nic společného. Ctitel se do jejich snah plně zapojuje.

Ono to musí být pro ně šokující, když M. Tomáš tvrdí, jak jsem spolupracoval s StB a následně se objeví moje negativní lustrační osvědčení, které ukazuje Milošovu naprostou bezcharakternost a prolhanost. Řešení má samozřejmě hned po ruce. Nikoliv omluva, jak by se slušný člověk zachoval,ale další kbelík lží a pomluv. Inu každý jedná v souladu s tím, co v něm je.

Podle pomluv a lží je poznáte.