Není nic skrytého, co nebude odhaleno...
Josef Šťastný
E. a J. K. ve svém článku „Tanec ve světle“ píší:
„Byli jsme svědky toho, že po přestávce Pavel Dymanus chtěl něco sdělit ve smyslu, přečíst článek Jirky Vacka – tedy jeho vlastní, jak jsme pochopili. Okamžitou reakcí byla nesouhlasná reakce Jirky se zvýšeným hlasem, aniž by Pavel dořekl slovo, proto jsme ani z počátku nepochopili, co vlastně Pavel vlastně chtěl číst a co je vlastně za problém, neboť mu bylo hned skočeno do řeči Pepou Šťastným (proč, nám není jasné)...“
Takto se ale situace neodehrála. Byl jsem svědkem toho, jak si Pavel Dymanus ihned po pranajámě stoupnul a celý rozhorlený se ujal slova. Pan Vacek mu řekl, že se u něj medituje, ať toho nechá. Pavel, ještě více rozzuřený, pokračoval ve svém proslovu – navzdory tomu, že byl na návštěvě u člověka, který o jeho proslov nestál. Ve svém proslovu mně obvinil z manipulace a pana Vacka ze lži. Pan Vacek mu řekl, ať jde domů neb bylo zřejmé, že je Pavel „úplně mimo“. Pavel pořád se svým proslovem nepřestával, což působilo dost hrozně. Stoupnul jsem si tedy a zopakoval Pavlovi, aby šel. Načež Pavel na mě zařval: „Jidáši!“ a vrátil mi (již předem v sáčku připravený) zbytek peněz za mé řádné členství v klubu DS a konečně odešel.
Pak ještě v kuchyni nebo předsíni prohlašoval, že „nikdy panu Vackovi nic špatného neudělal...“
Je s podivem, že Krutinovi nepochopili, co vlastně Pavel chce říci (a muselo jim to být Pavlem dodatečně vysvětleno, jak píší), když pan Vacek i já jsme to pochopili a slyšeli velmi dobře. To jen ukazuje na to, že si celou událost moc dobře nepamatují. Šlo o větu z článku J. Vacka: „Meditace v Brně“ : „K situaci s meditacemi v Brně v roce 2015 jsem se zcela jasně vyjádřil v Brně. Tam Krutinovi ani Dymanus a druzí další, kteří se k tomu vyjadřují, nebyli, a proto nemohou vědět, co jsem řekl“. Pavel doslova řval na pana Vacka, ať mu dokáže, kde se on (Dymanus) o Brně vyjadřuje. Pan Vacek mu to dost přesvědčivě ukázal ve svém článku „Útoky zla vrcholí“.