Nekonečná sága lží
Jiří Vacek
(k článku na kauza-vacek.blogspot.cz)
Miloš Tomáš nám svými stále horšími a nenávistnějšími výlevy, které neuvádějí žádná fakta, odhaluje své nitro. Není v něm nic jiného než zášť a nenávist bez jakékoliv stopy rozumu nebo něčeho lepšího.
Již jeho a podobné výlevy ani nečtu. Tolik špíny je k nevystání. Kdybych chtěl vyvrátit všechny jeho lži, nedělal bych nic jiného. Na to nemám dost času a nakonec škoda síly. Dávám přednost 4 x v týdnu meditovat s přáteli u nás doma, veřejným meditacím a seminářům i psaní knih pro ty, kteří opravdu touží po poznání.
Někdy mě však padne zrak na nějakou lež jako věž v jejich výplodech. Jako například tuhle, cituji:
„Proč se (Vacek) tolik zabývá křesťanskou věroukou, když, krom toho, že jí opovrhuje, jí nerozumí (ba právě toto). Jak před časem vyšlo najevo, vůbec nerozumí ani mystice. M. Tomáš, KV, 15.10.2007.
Všimněme si dobře: jediný důkaz, jediný faktický údaj, prostě jen zlá neodůvodněná obecná tvrzení. Čtenáři by se jej měli zeptat, například na zdůvodnění tvrzení, že mystice nerozumím, kdy to vyšlo najevo a podobně.
Jak je to s mým opovržením s křesťanskou mystikou, si čtenář může udělat úsudek sám podle následujících skutečností.
Přeložil jsem a vydal na svůj náklad tato díla o křesťanské mystice: Oblak nevědění, Poutník vypráví o své cestě k Bohu, J. Böhme „Rozmluva žáka s mistrem“. Z vlastních děl vlastním nákladem jsem vydal výklad Otčenáše, Pravé mystické křesťanství a 7 dílů O bibli a jejím učení.
Ve všech těchto knihách mystické křesťanství vysoce hodnotím, vykládám jeho pravou vnitřní podstatu a stavím je na roveň józe i buddhismu. Za tuto činnost se mně dostalo mnohé poděkování, že jsem věřícím křesťanům odhalil podstatu jejich víry.
Moje práce o křesťanské mystice vydalo nakladatelství Santal, časopis Phoenix je tiskl na několik pokračování, R. Homír jim věnoval ve své knize „Šokující myšlenky slavných“ 11 stran atd. Ti všichni zřejmě křesťanské mystice podle Miloše nerozumějí stejně jako já. Jen Miloš ví vždy vše dokonale, nejlépe, bez pochyb a bez jakýchkoliv důkazů. On má pravdu vždy a nepotřebuje ji dokazovat, protože je přece avatar. Nebo si to jen myslí?
Jedno křesťanské rádio mě veřejně označilo za kacíře. Miloš svou obranou „křesťanské věrouky“ proti mně se zařadil tam, kam vnitřně patří: mezi potírače „kacířů“ a nepohodlných „sektářů“.
Velmi jsem proto přemýšlel nad Milošovými slovy o „opovržení ke křesťanské věrouce“, až jsem je rozluštil. Tou „věroukou“ myslí učení křesťanských církví o tom, že jediný spasitel je Ježíš, že mimo církev (katolickou) není spásy, že Ježíš za nás zemřel, a proto jsme spaseni a že papež je neomylný. Miloš brání tuto věrouku, které věří. Teď je i zřejmé, proč nechal za duši svého otce sloužit mši. Měl o jeho posmrtný život obavy a mše mu měla pomoci.
Miloš zřejmě nemá ani tušení, že každé náboženství má dva projevy: zevní a vnitřní. V křesťanství zevní projev zastupují církve s jejich totalitní hierarchií.Vnitřní projev tvoří mystika a mystici. Podrobně o těchto dvou přístupech k náboženství – zevním a vnitřním, pojednávám například v Průvodci stezkou poznání sebe.
Jeho obrana katolické věrouky také vysvětluje, proč, ač se hlásí k józe, se obrátil o pomoc proti nám k ryze křesťanské, křesťanskou věrouku vyznávající „Společnosti pro studium sekt“. Pro ně, stejně jako pro Miloše, ten, kdo nevyznává katolická dogmata, je společnosti nebezpečný sektář.
Milošovy skutky všechna tato tvrzení potvrzují.
Tím spíš, že stále platí katolické i všeobecně křesťanské: „Jóga je blud a škodí duši“ a také „mimo církev není spásy“. Zádušní mše za Edu Tomáše měla škodu tohoto bludu napravit. Každý se také přátelí se stejnými. Jogíni s jogíny. Když jogíni hledají pomoc, pochopení a přátelství u popíračů a pronásledovatelů jógy, je to jistě, mírně řečeno zvláštní. Proč raději nehledají mezi jogíny?