Miloš Tomáš: Odevzdanost
Jiří Vacek
Avatar, 245 str., 350,- Kč, vázané
Do knihy jsem jen nakoukl a nestačil jsem se divit, viz str. 137, cituji.
„Nikdo není schopen ego rozpustit, nežli ego.“
„(Bůh) je všudypřítomný a ego má tudíž božskou podstatu… Ego je z Něj (z Boha) a je jím (rozuměj Bohem). Ego je božské“.
Takže popořádku: ego je stav bytosti odpadlé od Boha, nikoliv bytostí samou. Ono samo je bezpodstatné. Je padlým Adamem bible, je hříchem, proviněním proti Duchu svatému neboli božímu v nás. Je zlem a nikoliv Bohem. Nestvořil je Bůh, ale je výsledkem nesprávně používané svobodné vůle stvořených bytostí. Jak uvádí bible, je vzpourou vůle lidské proti vůli boží.
Ego není člověk, ale „nemocí“ člověka, stejně jako TBC není člověk, ale jeho nemoc.
Ego, klam, že jsme tělem a myslí, nemůže rozpustit samo ego, sama sebe, ale pouze člověk postižený egem. Děje se tak átmavičárou, obracením pozornosti vědomí na samotné vědomí, které jedině je tím božským v nás.
Jak je zřejmé, Miloš ani netuší, co je ego, v čem spočívá, plete si ego s člověkem a navíc, ač je popřením Boha v nás a největším zlem, jaké existuje, staví je na roveň Bohu, prohlašuje je za Boha.
Jen skutečně člověk posedlý ďáblem, může největší zlo – popření Boha, nám podstrkovat místo Boha. Za takovým počínáním jsou jen síly zla a nic jiného. Takové názory jsou zlé a také zlu slouží. Ego, opak Boha je Bohem, vše stvořil Bůh, vše je jednota, a proto je vše jedno a zlo ani dobro neexistuje.
Hitler je pak stejně božský nebo dokonce Bohem a totéž platí o Milošovi: proto také nemusí o nic usilovat, rozuměj očisťovat se od všeho zlého a nejen to: může druhé nenávidět a škodit jim podle své – božské vůle.
Pravost těchto postojů se projeví, když se jedná o zájmy bytosti pod vlivem ega.
Najednou není vše jedno, ale zlo existuje a je nezbytné usilovat o jeho zničení všemi prostředky včetně lží a pomluv.
Pravidlo: podle skutků je poznáte, platí vždy. Stačí si přečíst KV a víme, kdo je kdo.
I dalších omylů jsou kupy. Například ego a egoismus není totéž. Egoismus je sobectví. Existují však někteří lidé, kteří jsou nesobečtí, ale na druhé straně mají silné ego, silně se ztotožňují se svým tělem i myslí.
Dojímavé je, co Miloš považuje za příkoří: práci v počítačovém středisku školy v odpoledních směnách. Sedí v teple a v takovém klidu, že jak píše, mohl meditovat. Takové příkoří bych si v padesátých letech přál.
Po prvním vyhazovu od komunistů z práce jsem pracoval jako dělník ve špinavé, zchátralé fabrice plné hluku a smradu z kyseliny sírové. V dílně jsme líčili pasti na krysy. Pobíhal jsem s bandaskou petroleje a čistil zarezlé kontakty tiskařských strojů. V zimě a na sednutí nebylo ani pomyšlení.
Miloš si zřejmě nasugeroval, že žije v jednotě. Ze své nevědomosti nás přesvědčuje, že již dosáhl takové dokonalosti, že nemusí již o nic usilovat.
Proč provozuje nakladatelství, web KV a podobně, neuvádí. Je zmítán obrovskou nenávistí k nám; ve snaze nás zničit o nás lže a pomlouvá pořád dokola, ale žije v jednotě. Rozpor mezi sebou a jednotou, která je stavem sjednocení s Bohem, nevidí. Také nemůže. Ego, ve kterém žije, je přece, jak vytrvale tvrdí, sám Bůh.
Upřímně lituji každého, kdo takové bohaprosté názory čte. Běda tomu, kdo jim uvěří a napodobí Miloše.
Jen ještě jedna maličkost. Jeho božské ego prodává knihy v cenové relaci 1,43 Kč za 1 stranu. Naše relace je asi 0,9 Kč za stranu, ale i méně. Zde se mu ta jednota se čtenáři nějak ztrácí.