Malé ekonomické školení
Jiří Vacek
Říká se, že jsme národem závistivců. Myslím, že nejsme horší ani lepší než jiní. Závistivci jsou všude i mezi námi.
Jak se to projevuje? Dojemnou starostí o naše finance, ač do toho nikomu vůbec nic není. Nás nikdo neživí, máme své důchody, Eva a Jirka své zaměstnání. Přesto se někteří lidé starají, jestli „moc nebohatneme“ a stále se za nás pokouší spočítat naše finance, ač k tomu nemají ani ty nejzákladnější nezbytné podklady a často ani vědomosti. Ač někteří z těchto „starostů“ mají i odborné ekonomické vzdělání, prokazují zásadní neznalosti. Pletou si tržbu se ziskem, znají jen přímé náklady a zcela zanedbávají náklady nepřímé a nedokážou rozpoznat zisk před zdaněním a po zdanění. Těžko říci, zda jsou při svém vzdělání tak nevědomí nebo vědět nechtějí. Jejich cíl je zřejmý: vyvolat závist a pošpinit.
Takže pěkně po lopatě: tržba není zisk, ale pouze příjem, který bez srovnání s náklady vůbec o ničem nevypovídá. I přes značné příjmy může být hospodaření ztrátové, když výdaje převýší příjmy.
Náklady na knihu pak nejsou jen přímé – autorský honorář, tisk, příprava do tisku, ale i nepřímé: daně, zdravotní a sociální pojištění, doprava, telefony, reklama a mnoho dalších. Ani světlo není zadarmo. Jen pro informaci: nepřímé náklady rovněž činí několik desítek tisíc. Posuzovat proto cenu knihy, eventuelně zisk z její ceny bez zvážení všech těchto nákladů je zcela chybné. Naši nepřátelé se mýlí rádi a ochotně, vždy v náš neprospěch.
Co je hlavní, toto vše platí za předpokladu, pokud se kniha prodává, ale zájem čtenářů je jen obtížně předvídatelný. Knihu, všechny její náklady, musí nejprve výnos z prodeje uhradit a teprve, když jsou náklady uhrazeny, začíná úměrně s dalším prodejem prodejci růst zisk, ale i ten se snižuje o daně ze zisku. Myslet si, že každá prodaná kniha přináší zisk, může jen nevědomý laik. Dokud tržba nezaplatí všechny vynaložené náklady, jde jen o snižování počátečních výdajů neboli ztráty.
Potíž s vydáváním knih je v tom, že všechny náklady na vydání se hradí předem a zisk, je-li vůbec nějaký, přichází zvolna a se značným zpožděním. Svým způsobem jde o určitý druh hazardu. Nikdy není předem jisté, že „sázka“ vyjde.
Neprodáváme také pouze za doporučené prodejní ceny. Obchodníci vyžadují rabat, který cenu podstatně snižuje. Velkoobchod nyní požaduje i rabat (slevu) z ceny i 52%. Při nízké stanovené ceně se tak náš zisk blíží v takovém prodeji k nule. Neplatí hned, ale až knihy prodá.
Protože vozíme knihy přátelům na setkání po celé republice i na Slovensko, vznikají i další, nemalé náklady na jejich dopravu: benzín, dálniční známky ČR i SR, povinné pojištění, opravy, nová pneu a některé další. Opotřebený vůz je třeba nahradit novým, což je značný výdej.
Zvláštní kapitolou jsou bankovní poplatky za vedení běžného účtu, na který čtenáři platí knihy. Platí se bance doslova za vše: za samotné vedení účtu, za každý výpis i za každou jednotlivou připsanou platbu a to 7 Kč. Navíc účet není úročen, takže uložená částka se neustále zmenšuje o inflaci. Ročně tak bance zaplatíme až 5000 Kč.
Platby v Eurech nám banka mění za Kč za poplatek 2% z částky.
Co odběratelé nevědí, je, že existuje dvojí směnný kurz: nákupní a prodejní. Za nákupní, který je levnější, banka Eura od nás nakupuje, za vyšší, prodejní, je prodává. Střední kurs, který se někdy udává, je jen orientační a v praxi se v obchodním styku nepoužívá.
Kursy platné v jedné zemi, například na Slovensku, platí pouze v této zemi. U nás platí kursy, platné v naší zemi.
Tyto devizové záležitosti mnohé matou i to, že kursy jsou pohyblivé. Konečnou výši kursů a poplatků si určuje každá banka i směnárna zvlášť, a proto se u různých organizací liší.
Za platby ze Slovenska a zahraničí banky si účtují poplatky, které jsou značně vyšší než v tuzemsku. Tyto náklady musí v plné výši nést odběratel tak, abychom od banky obdrželi plnou cenu knih.
V tomto smyslu je nezbytné příkaz bance zadat tak, aby se nestávalo, že nám banka zašle platbu o poplatky sníženou. V tomto případě značně proděláváme.
Z toho všeho je zřejmé, že veškeré pokusy „odhalit“ jak bohatneme, jsou naprosto nepodložené a neodborné, protože nevycházejí ze správných podkladů. Jsou jen výplody závisti a zlé vůle a vrcholem neslušnosti, nic víc.
Navíc stále platí, že do našeho hospodaření nikomu vůbec nic není. Rozhodující je: naše knihy patří ve své oblasti k nejlevnějším a jsou podstatně levnější než knihy Avataru. Konkrétní srovnání našeho vydání „Mahárišiho evangelia“ a vydání Avataru, které uvádím jinde, tuto pravdu dokazuje.
Toto je jasná řeč čísel. To, co není vidět, jsou námaha a mnoho hodin práce, která vůbec není lehká ani jednoduchá.
Pokud v někom budí závist a nepřátelství a snaží se ji očerňovat, je zřejmé, že tak činí ze zla, které v sobě chová. Nenávist i závist jsou opravdu smrtelné hříchy, provinění proti životu v duchu, který zabíjejí. Křesťané velmi správně učí, že kdo propadl těmto smrtelným hříchům, je vyloučen z milosti boží. Nevládne mu Bůh, ale máro, ďábel.