KV z 11. 3. 2009 – „Jak jsme u Vacka kupovali knihy“ I. Procházková
Jiří Vacek
(k článku na www.kauza-vacek.blogspot.cz)
Web KV byl založen, jak sama redakce uvedla, aby bojoval proti Vackovi. Proč, protože jej vydávají stoupenci Avataru, který nám v rámci konkurenčního boje chce zabránit ve vydávání duchovní literatury. Dokonce jsme dostali výhružné dopisy, kde nám rozkazovali nejen přestat knihy vydávat, ale vydané dokonce stáhnout zpět od čtenářů. Redakce KV je anonymní. Stydí se za své názory a nechce za ně nést zodpovědnost.
Každý, kdo čte KV, měl by proto mít tato fakta na paměti a v jejich pohledu tvrzení KV zkoumat. Pravdivost a objektivita není rozhodně v zájmu KV.
Dnes KV zveřejňuje záležitost, jak sama autorka uvádí, starou nejméně 9 let, ale patrně ještě starší. Tuto záležitost ještě na Jitřní zemi již zveřejnila a od té doby již několikrát na KV znovu. Proč tak činí je zřejmé: chce ublížit.
Navíc záležitost posouvá do dnešní doby, spojuje ji se současnou krizí a snaží se vzbudit dojem, že stovky rodin u nás hladoví, protože musí platit za knihy, které jim Vacek stále posílá. Díval jsem se do záznamů a hle: paní jsme již celou řadu let žádnou knihu neposlali. Za koho vlastně mluví? Lže za Avatar.
Drtivou většinu knih zasíláme na objednávku. Mýlit se samozřejmě může každý i my. Pokud ve zcela výjimečných případech pošleme knihu bez objednávky, má to své dobré důvody. Většinou dostaneme za ni poděkování. Jen zlí lidé v tom vidí zlo a dělají z toho aféru na několik let. Neustále rozsévat zlo je pro ně velkým pokušením.
Automaticky zasíláme naše novinky (asi 4 x do roka), když se sami přihlásí k tomuto odběru. Jsou rádi, že tak mají zajištěn přísun hodnotného duchovního čtení. Nářek nad tím, že jim bereme možnost svobodného výběru knih, je jen planá závist a součást špinavých praktik konkurenčního boje a nic víc. Ti čtenáři nejsou hlupáci, jaké z nich činí autorka, ale lidé s duchovní úrovní, kteří vědí, kde hledat pravé duchovní poučení. Autorka přímo šíří přesvědčení, že čtení například spisů kašmírského šivaismu, je škodlivé. Již to stačí k vytvoření si správného názoru na její pomluvy.
Nakonec: tím, že škodí vydavatelům duchovní literatury, která vydala díla takových mistrů, jako je Ramana Maháriši, autoři Poutníka či Oblaku nevědění, mistra zenu Hui-Haie, Svámí Ramdase a dalších, mluví jasně. Jen zlo a lidé, kteří mu propadli, škodí takovému počínání. Jejich odměna – karma – bude s tím ve shodě.
Nemají úctu ke skutečným mistrům a jejich učení, proto jim bude ještě víc zastřen rozum, který je již zastřený nyní a budou hrozně trpět bez naděje na vysvobození. Jsou plně v moci zla a to bude zákonitě i jejich odměnou. Pomáhají zlu v jeho boji proti silám dobra.
Nepřehlédněme také názor na duchovní literaturu, který nám autorka skrytě vnucuje: je-li hospodářská krize, nekupujme duchovní literaturu, abychom si nesnížili duchovní úroveň.
Je všeobecně známo, že naše knihy neposíláme na dobírku, při které se zásilka platí při převzetí a ještě před rozbalením. Složenka na zaplacení objednaných knih je v balíčku. Takže každý může balíček otevřít a knihu prohlédnout. Pokud ji zaplatí, činí tak dobrovolně a ze svého rozhodnutí a prokazuje, že knihu chce. Také ji může vrátit, i když si ji objednal. Prostě si ji přečte a vrátí a my jsme proti tomu naprosto bezmocní. Nemáme prostředek, jak jej k zaplacení přimět. To je pro všechny odběratele velmi výhodné. Nevýhoda je na naší straně.
Občas – zřídka se stane, že nemáme poznamenáno zaplacení. V těchto případech zasíláme zdvořilý dotaz. Pokud někdo odpoví, že platil, je několik možností, ale řešení je jediné: doklad o zaplacení. Pokud není – což byl případ paní Procházkové, je možné, že pošta peníze nedoručila. Reklamace ale není bez tohoto dokladu možná. Takže nemáme ani knihy ani zaplaceno, což je podle paní Procházkové v pořádku. Chtít, aby si ponechávala doklad o zaplacení je podle jejího názoru drzost.
Toto vše jsem již trpělivě několikrát vysvětlil, ale paní Procházkové to nestačí a zveřejňuje svůj případ snad každý rok. Proč asi?
Ona a jí podobní nás jen zdržují od práce a nic víc. Nemíním se proto dále zlými výmysly paní zabývat.
Velká většina čtenářů je nám naopak vděčná a naši práci velmi oceňuje. Zejména právě skutečnost, že za knihy mohou platit podle svých možností a nikoliv ihned. Dobře si uvědomují, že jim na nákup knih vlastně půjčujeme. Občas si na věčnou oplátku.
Závěr článku je vrcholem pokrytectví. I. Procházková soucítí se všemi, „kdo takto nedobrovolně trpí“.
Nejprve na nás vyleje džber lží a nenávisti a pak projeví pravý, vznešený soucit. Nad čím? Že naši odběratelé mají možnost rychlého přístupu k vrcholné duchovní literatuře, tedy autorů, jako je Ramana Maháriši a další. Udělala by lépe, kdyby soucítila sama se sebou. Její špatně svatouškovsky skrývaná nenávist, ji zničí. Již jen chybí soucit s těmi, kteří provádějí átmavičáru.
Co si myslí skuteční hledající o naší činnosti, si může přečíst na jednom z mnohých poděkování. To je něco jiného než pomluvy z KV! To, co KV provádí, jsou normální gangsterské metody likvidace konkurence a kdo je schvaluje, je ze stejného těsta.
Vážený pán Vacek!
Ďakujem Vám za zaslanie d'alšej knižky, vždy sa teším, keď mi príde od Vás "pozdrav" a podľa toho vidím, ako plynie náš čas ...
Niečo sa v ňom mení a niečo zostáva nemenné!
Ďakujem Vám za Všetko, myslím na Vás a modlím sa za Vás.
Bez Vás by som bol stratený, učenie o Pravde, ktoré som od Vás dostal sa nedá ničím vyvážiť. Je čisté, že sa ani učením nazývať nedá, je to stav bytia do ktorého sa ponáram ...
S úctou
Tomáš Žaloudek, 13.3.09