Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

(k článku na www.kauza-vacek.blogspot.cz)

K. John brání zlo před odhalením a kritikou. Používá k tomu argumenty zla, známé tisíce let. Ten, kdo kritizuje zlo, je sám zlý. Jen namátkou. Sokrates, který kritizoval Atéňany, byl zavražděn, aby „nekazil“ mládež. Ježíšovi opět podkládali, že své zázraky koná silou zla. Ti, co v církvi volali po uskutečňování Ježíšova křesťanství v církvi, byli upalováni jako kacíři a služebníci ďábla.

To, co pan John provádí je podlé zastrašování kritiků zla. Tvrdí, že kdo zlo kritizuje, je sám zlý. Takže například podle něho Jan Hus, který šel v kritice zlořádů v církvi tak daleko, že obětoval i svůj život, byl vlastně zloduch.

Podle logiky pana Johna kdo kritizuje například komunisty, je stejně zlý jako oni. Jak se toto zlo projevuje podle pana Johna? Právě tou kritikou.

Ukazovat zlo jako zlo je přesně to, co se podle zla nesmí: odhalovat je a pojmenovat jako zlo.

Panu Johnovi nevadí tisíce dětí, které katoličtí kněží zneužívali. Ty děti, které jim rodiče důvěřivě svěřili do péče, aby je učili křesťanskému způsobu života. Nevadí mu, že tyto děti budou trpět následky svého zneužívání po celý život. Nevadí mu, že církev místo, aby hájila zájmy zneužívaných dětí, kryla zločince. Nejen je nevyloučila ze svých řad, ale dokonce jim umožňovala jejich ochranu v jejich trestné činnosti pokračovat. V praxi neprojevila nejmenší lítost s dětskými obětmi. Ty se svého práva musely domáhat soudně a často byly dokonce zastrašovány, aby církev nežalovaly.

Obdobně bychom mohli psát o zločinech komunistů a jejich strany. Část jich, ale opravdu malou část, popisuje J. Machalická v předchozím článku.

To vše panu Johnovi nevadí, to se nesmí moc kritizovat. Jen málo. Kdo to málo, co se ještě kritizovat smí a co už je moc, a proto se nesmí, by zřejmě měla určovat censura, aby se katolíci, komunisti a jim podobní necítili dotčeni.

To jsou názory velmi zarážející. Zejména když podle mých informací je členem vědecké rady České akademie věd. Proč se angažuje v obchodní válce, kterou proti nám vede Avatar včetně výhružek zásahu BIS a vyšších míst, opravdu nevím. Bojovat za sprosté anonymy je opravdu nedůstojné.

Každý myslící člověk, natož vědec, když se setká s kritikou, zkoumá, jestli je věcná a podložená fakty a nikoliv, zda je jí málo nebo moc. Co rozhoduje, je přece pravdivost a ne množství. Jen pro totalitně myslící jedince jsou věci, které se nesmí kritizovat nebo jen málo.

Kdo si pamatuje komunisty, dobře ví, že přesně hlásali totéž, co K. John. Kdo je kritizoval, byl zlý, nepřítel lidu a podobně. Kritiku připouštěli jen malou, tak zvanou „komunální“. A nyní s tím přichází pan John a hlásá totéž, co oni. Je to opravdu shoda jen náhodná nebo běží o stejný způsob myšlení? Proč nepřípustnost kritiky a omezování svobody projevu hlásá člověk, u kterého bychom právem mohli očekávat, že plně chápe prospěšnost kritiky a svobody vyjadřování pro svobodnou společnost? Myšlenková příbuznost s totalitními a komunistickými názory je zřetelná.

Tvrdit, že kritika zla je zlá, že lidé, kteří je kritizují, jsou zlí, je pokřiveným pohledem přátelů zla. Jen těm může vadit, že zlo se odhaluje a kritizuje. Nikomu jinému. Proč, je zřejmé. Zlu se nejlépe daří, když nikdo ani neví, že existuje. Pak má volné pole působnosti.

Trpělivé snášení našeho osudu samo o sobě k dosažení poznání zdaleka nestačí. Bez duchovní praxe může být pouhým fatalismem, který s odevzdaností do Boha nemá nic společného. Je zásadní rozdíl, zda se odevzdáváme osudu nebo Bohu. Ten, kdo si myslí, že trpí pro Boha, může dokonce pěstovat opak pokory, duchovní pýchu.

Tvrzení, že se převážně zabývám zlem, je lež, kterou každý prohlédne, když se seznámí s mým dílem. Zabývám se s ním jen z hlediska stezky. Zlým lidem se Bůh nezjevuje.

Jedním z nejdůležitějších úkolů a práce každého učitele je opravovat chyby žáků neboli kritizovat. Jak jinak by si mohli uvědomit chyby, které dělají a odstraňovat je?

Protože potřebné poučení můžeme čerpat i z celého dění ve společnosti a to jak v minulosti tak i v přítomnosti, poukazují učitelé i na projevy zla, ke kterým neustále dochází.