Danu Moravcovi
Martin Čapek
(viz článek Vztahy s Ramanašramem)
Ahoj Dane,
když jsem četl Tvůj článek Střípky z Tiruvannamalai na Satguru.cz nevěřil jsem vlastním očím. Do člověka, jehož duchovní pomoc jsi využíval léta jsi, obrazně řečeno, zabodl dýku – ublížil jsi mu a poškodil jej. Proboha proč?
Hodně mě praštilo do očí Tvoje vyjádření „... pane Vacku ... nezajímáte mě.“ Chlape, prohlédni konečně! Z Tvé dřívější i současné korespondence (Jitřní země, Satguru) jednoznačně vyplývá, že na Jiřího Vacka myslíš často. Proč? Protože víš, co reprezentuje a co by jsi z případně obnoveného vztahu s ním mohl získat. Možná jej máš stále rád a zaboha si nechceš přiznat, že by mohl mít pravdu.
Osobně to vnímám tak, že pan Vacek Ti z duchovní lásky a přátelství nechával cestu zpět otevřenou. Jediné co po Tobě svého času chtěl bylo pravdivě napsat o svých duchovních zkušenostech s ním a zveřejnit to. Víš, tady nešlo jen o to veřejně sdělit, že osoba Jiří Vacek je duchovní mistr, i když i to je velmi významné, ale hlavně o to, že skrze jeho osobu působí Milost, která pomáhá všem, kdo se k ní s láskou a úctou obrací, a ty jsi tuto Milost prostě zahodil.
Držím Ti palce, aby jsi našel sílu si toto přiznat. Co můžeš ztratit? Ten svůj vnitřní boj s ambivalencí, kdy na jednu stranu více či méně dáváš najevo, že pan Vacek Ti není lhostejný (viz Střípky z Tiruvannamalai) a na stranu druhou mu tvrdě házíš klacky pod nohy (viz stejný článek). Co můžeš získat? Ty to víš, odpověz si sám. Pokud tu odvahu v sobě najdeš, nikdo netvrdí, že cestu zpět budeš mít snadnou. Za chyby se platí.
Martin Čapek