Další obhajoba komunistů
Jiří Vacek
(k článkům na kauza-vacek.blogspot.cz)
Pepa Šťastný mně dal k nahlédnutí svou výměnu názorů s panem Paříkem. Ten omlouvá Drtikolovo členství v komunistické straně tím, že v ní byli i básníci, které uvádí výslovně: „Vančura, Olbracht, Drtikol“. Takže klade buddhistického mistra na roveň pošetilých básníků. To opravdu nejsou požadavky na mistra jiné než na básníky?
Navíc většina českých básníků se ze svého opojení komunismem ještě za svého života vzpamatovala a stihla se na určitý protest, jako J. Seifert a nejen on. Mistr Drtikol něco takového nestihl. Masové popravy a věznění odpůrců režimu mu nevadily. Neučí snad buddhismus odpor proti všemu násilí? Pan Pařík se měl zřejmě za komunistů dobře. Proto si nemá nač ztěžovat. On si jejich vznešené ideály užíval v praxi. Co na tom, že druzí byli popravováni, vězněni, vyhazováni z práce, pronásledování StB atd. Z „cizího“ přece krev neteče! Buddhovo učení o soucítění není třeba brát vážně, třídní boj ano.
Samozřejmě se nejedná pouze o Drtikola, ten spolu s panem Paříkem jen slouží jako velmi názorný příklad zaslepenosti, ale o komunisty a jejich snahy nás opět oklamat a získat na svou stranu. Jestli dnes je volí opět víc než 10% voličů, znovu se ocitáme, naše demokracie, ve velkém ohrožení. Pokud se s nimi spojují sociální demokraté, opakuje se situace z roku 1948, kdy právě s jejich pomocí se zmocnili vlády, jen aby vzápětí své spojence zradili a zrušili jejich stranu.
Jak je běžné, M. Pařík také má tvrzení překrucuje. Prý propaguji masitou stravu. Nikoliv, doporučuji vyváženou stravu, která zaručuje přísun všech potřebných živin. Současně vyvracím tvrzení, která odmítl i Ramana Maháriši, že kdo jí maso, nemůže dosáhnout poznání Já. Může. I Ježíš říká: „Člověka neposkvrňuje, co do něho vchází (potrava), ale co z něho vychází – například lži a zloba pana Paříka. On však ví vše lépe než Ježíš a Maháriši dohromady. Pak se s takovými neomylnými lidmi domluvte. Také není pravda, že vegetářská strava mechanicky očišťuje charakter. Neočišťuje. Za příklad slouží sám pan Pařík, který je pravděpodobně vegetariánem.
Téměř celá jeho korespondence je věnována malému kousku tlačenky, který jsem měl jednou k večeři na chatě. Pan Pařík z toho udělal obrovský problém. Členství F. Drtikola ve zločinecké organizaci, která zavraždila několik set, možná i tisíc lidí atd. problém není. Pan Pařík Drtikola chápe a snaží se jeho chování vysvětlit. Rozuměj jeho mlčení k vraždění, věznění, potlačení veškerých možností duchovních činností atd. Jak názorný příklad, čeho všeho je lidská mysl schopná: jíst tlačenku je horší než napomáhat k zotročení národa komunisty. Jak poučné! Snad jasnější poučení nám pan Pařík o sobě již ani dát nemůže. Samozřejmě jen tomu, kdo není zaslepený jako on.
Mimochodem jeho guru, M. Tomášová, tlačenku také jedla a jak ráda. Jedli jsme ji spolu. Napíše hanopis také na ni? Opravdu jsem se nasmál, když jsem četl, jak si ztěžuje že (prý - můžeme mu vůbec něco věřit?), dostal neslušný dopis! On, který se škodolibě poškleboval, když jeho přítel Auro po nás házel v dopisech výkaly, on který napsal nejméně stovku sprostých a nenávistných dopisů mně i našim přátelům, si ztěžuje, že je také dostává. Blahoslavená prostoto! Je to ohromující! Každý prosťáček ví: „Jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá“ a „duchovní“ učitel to neví. On opravdu věří, že zákon karmy neexistuje, že je to jen strašák pro malé děti, aby nezlobily, že není zodpovědný za své činy, že si může vše dovolit bez následků. Odkud takové názory bere? Z Ducha? Opravdu věří, že se na něho karma nevztahuje?
To je však teprve začátek. Teď mu teprve karma začne vracet vše, co způsobil. Vše vyvrcholí v bardu, kde se na něho vrhnou všechny zlé a nenávistné energie, které za života vytvořil a vyslal. Vrhnou se na něj se stejnou zlobou a silou, s jakou je vytvořil a vyslal. Bez jakékoliv milosti jej budou mučit, dokud se jejich síla nevyčerpá. Tak pozná, že peklo nejen existuje, ale že je i jeho vlastním výtvorem.
Jelikož se provinil proti světlu tím, že je znevažoval a odváděl hledající od něho, bude potrestán tím, že mu bude vzat i ten zbytek rozumu, který mu snad zbývá. Narodí se jako bytost bez něho.
Kdo nevěří, ať studuje například tibetský buddhismus. Tam vše nalezne a nejen tam. Světlu se není možné bez následků posmívat a protivit. Výsledkem je vždy jediné: je nám na dlouho, velmi dlouho vzato. Tak dlouho, dokud si neuvědomíme jeho cenu: je naší jedinou záchranou a spásou, bez které jsme doslova a víc do písmene ztraceni v nikdy nekončícím utrpení samsáry.