Další lekce z demagogie Dr. Johna
Jiří Vacek
Ad KV 8. 2. 2010, Pan Kos uchem jehly
Předmětem sporu o meditacích v Lucerně jsou řízené klidové meditace a nikoliv, zda některý z návštěvníků při přednášce meditoval nebo nikoliv.
Pravda je, že převážně vždy na žádost posluchačů klidovou meditaci Eda někdy zařadil, často nikoliv. Ze čtyřhodinového pořadu, pokud taková meditace vůbec probíhala, trvala asi pouhých 15 minut. Nešlo ani o pravidelné meditace ani o její cílevědomé učení.
Z tohoto pohledu je zřejmé, že pořady v Lucerně nebyly meditační a že se na nich nemeditovalo. Patnáct minut nelze za provádění meditace považovat, tím spíš, že se někdy nemeditovalo vůbec.
Pravda je, že na svých setkáních v Lucerně i dalších, Tomášovi posluchače prakticky meditaci neučili ani s nimi nemeditovali.
Pan John se dopustil známého triku demagogů a přesunul spor někam jinam než je a vede jej dále o tom, o čem není.
Naše setkání jsou v tomto smyslu podstatně jiná. Jejich čas je převážně a téměř výhradně věnován meditaci a návštěvníci si zvykli meditovat i před zahájením společné meditace v čase určeném pro prodej knih.
Jinak si myslím, že starosti o to, kdo projde uchem jehly a hlavně soudy o tom, měli bychom ponechat každému hledajícímu a hlavně Bohu. Ten je tím, kdo rozhoduje o tom, kdo vstoupí do království nebeského a nikoliv pan John.
Jen tak mimochodem: co si pan doktor myslí o těch pisatelích z KV, kteří bez jediného důkazu lžou, že vydávání mých strojopisných duchovních samizdatů kryla StB za blíže nespecifikované služby, když mám negativní lustrační osvědčení?
Ti uchem jehly projdou?
A hle, jsme u dalšího oblíbeného demagogického úskoku: převést věcný spor do osobní roviny a protivníka zostudit. To se mezi slušnými lidmi nedělá.
Dr. John, jako mnozí další z KV, si zvykli používat slovo „dualista“ téměř jako nadávku. Zřejmě jsou pyšní na to, že jsou advaitisté. Nepatří však pýcha mezi smrtelné hříchy?
Mně je osobně milejší dualista se svou pokorou než namyšlený advaitista používající demagogické triky. Se vší opatrností si myslím, že Bohu rovněž. Zdůrazňuji: říkám pouze to, co si myslím. Netvrdím, že si to myslí i Bůh.
Výlevy pana Johna a jemu podobných jen potvrzují názory velkého učitele advaity Ramany Mahárišiho: „Lidé chodí na duchovní přednášky a odcházejí z nich takoví, jací na ně přišli“. To, že si někteří lidé takové přednášení užívají, je opět věc jiná. Nemusejí se totiž vůbec namáhat a mohou se kochat slastnými pocity své duchovní výše.